I.

13. prosince 2008 v 17:24 | Kira-chan |  Strážci vesnice
Vzhledem k tomu, že s hlavními postavami jsem vás už seznámila v předchozím článku, je čas uvíst další kapču a to hned, takže tady je a uvidíme jak se bude líbit. ;)

Do Naokiho pokoje zadýchaně vrazí Hideaki.
"Děje se něco?" otočí se na něj se zájmem Naoki.
"Do vesnice se dostal ten muž, se kterým jsi dřív chtěl odejít. Nevíme co chystá, ale prý má s sebou ještě někoho." Vyhrkne.
"Mám pocit, že tuším o co mu jde." Hlesne chlapec a vyskočí z okna ven. Tam narazí na Hisaa a Tamiko. Všichni se vydají na odlehlé místo ve vesnici, což je louka na okraji lesa. Přesně jak si myslel. Černovlasý muž už tam stojí a vedle něj je chlapec jen o pár roků mladší než on sám. Zpod zeleného pláště vyčnívá jen jeho bledý obličej, jako z porcelánu orámovaný kratšími červenými vlasy, které zlehka cuchá vítr. Jeho temné oči stejně jako celý výraz postrádají jakýkoli cit odlišný od bolesti. Vypadá vlastně jako loutka, jako by držel jen na nějakých neviditelných provázcích. I když ví, že to není pravda, nemůže se tomu ubránit. Prostě nepřipomíná nic jiného než prázdnou skořápku, ve které kdysi býval život. Tohle je to, co po něm jeho pán chtěl? Nepochybně. Dokonalá zbraň. V očích se mu odráží všechno utrpení, někdo, kdo neví co vlastně znamená žít, kdo nepoznal co je to cit, oči pro které vlastní existence znamená jen více bolesti.
"Naoki, rád tě znovu vidím." Usměje se černovlasý muž ďábelsky.
"Kdo je to?" zeptá se chlapec pevně a kývne přitom na drobnou postavičku stojící muži za zády.
"Můžeš hádat. Vzpomínáš jak jsem ti říkal, že možná existuje ještě někdo jako ty? Tak jsem ho našel. A víš co? Je mnohem lepší, než jsi mi ty kdy připadal. Jen jsem tě přišel seznámit, nemám v plánu tě zabít, i když zkusit to, je lákavá vidina." Oblízne si muž rty a zařízne se do něj očima.
"Tak co na něj říkáš? Není dokonalý?" usměje se a zacuchá chlapci za sebou vlasy na hlavě. Spíš než co jiného to ale vypadá jako by s chlapcem jen zalomcoval. Ani na to však červenovlásek nijak nezareaguje a dokonce ani nepohne očima. Vlastně si není jistý kam se vůbec dívá, ale vypadá to, jako by je ani neviděl.
"Je vůbec živý?" křikne na něj Naoki ironicky a muž na to reaguje vyceněním zubů v ještě širším úsměvu.
"Vlastně ho matka zabila ještě než se narodil. Nechtěla aby trpěl a tak spáchala sebevraždu, ale otec jí ho vyřízl z břicha a za pár dní dítě znovu ožilo. Takže čistě teoreticky je vlastně mrtvý." Začne se muž smát jako šílenec. Naoki hltá každé slovo, chtěl by vědět víc. Ten kluk je stejný jako on, v podstatě je jako jeho bratr.
"Mám pro tebe nabídku." Řekne najednou muž a přestane se tak potrhle řehtat. "Dám ti ještě jednu šanci. Vidím, že tě zajímá… pojď zpátky ke mně a řeknu ti víc."
Naoki zůstane zaraženě stát na místě. Tohle je jediný způsob jak se něco dozvědět, ale přesto tohle nemůže udělat. Slíbil to Hideakimu a všem ostatním taky. Musí existovat i jiný způsob.
"To nemůžu." Hlesne směrem na černovlasého muže. Jediné jiné řešení je zajmout toho kluka a donutit ho, aby mu to řekl sám. Nebo mu to třeba násilím přečíst kouzlem ze vzpomínek. V duchu se soustředí a nenápadně začne chlapci mrazit nohy. Ve chvíli, kdy už je má po kotníky přikované k zemi něco bleskově proletí vzduchem a zabodne se mu do oka. Vykřikne a leknutím padne na kolena.
"Naoki!" slyší za sebou Hideakiho hlas mísící se s vlastním zrychleným dechem. Cítí jak mu něco stéká po tváři. S nejvyšší opatrností přiblíží ruku k oku a prstem nahmatá úzký hladký předmět, který mu probodl oko a zůstal zaříznutý až v kosti. Je to…dlouhá jehla.
"Proboha Naoki!" stočí zbytek svého pohledu k bledému blonďákovi klečícímu naproti něj. Chvíli to trvá, než se uklidní a přestane se třást.
"To nic… budu v pořádku." Snaží se ho uklidnit, když si všimne že i kolem Hideakiho létají dvě jehlice.
"Ty možná, on ne." Hlesne zdálky jemný hlas při kterém jim přeběhne mráz po zádech.
"Nech ho!" křikne na červenovlasého kluka, ale ten ani nemrkne.
"Ty sis začal. Máš dvě vteřiny." Hlesne znovu ten chlapec a Naoki rychle odvolá led z jeho nohou zpátky. Jen velmi těsně to stihne. Pohledem rychle zabrousí k Hideakimu. Obě jehly dělí jen pár milimetrů od jeho modrých očí. Obě naráz spadnou a zmizí. Tak tohle je jeho schopnost? Udělá se mu špatně z toho co se mohlo stát.
"Hideaki, prosím tě, vytáhni mi nějak šetrně tu jehlu z oka…" promluví k němu tiše a sleduje jak mladík zbledne ještě víc než doposud. Evidentně se nezmůže na slovo, protože jen odmítavě zakroutí hlavou.
"Prosím, třesou se mi ruce." Zašeptá znovu a Hideaki se konečně natáhne s vyděšeným pohledem k jeho obličeji. Nebolí to tak moc jak čekal. Otře si rukou tvář a zůstane hledět na krev pod sebou. Tohle nevypadá dobře. Měl odsud hned všechny dostat pryč.
"Naoki… spraví se to že jo?" pomůže mu Tamiko na nohy.
"Jo." Přikývne.
"Doma ti to obvážu a ošetřím." Ujistí ho hned děvče.
"Jestli je to všechno co jste chtěl, tak už můžete jít!" křikne na muže Naoki a postoupí kousek dopředu.
"Vlastně, když jsi tu, tak bych mohl zkusit, kdo z vás dvou je lepší." Usměje se muž stále stejně šíleným způsobem. "Ayashi… jdi a zab je."
Chlapec zůstane chvíli nehybně stát na místě.
"Tak co je? Řekl jsem ať je zabiješ!" křikne na něj rozčíleně.
"Nechce se mi." Vydechne chlapec téměř neslyšně.
"Vypadá to, že tě ta tvoje dokonalá zbraň moc neposlouchá." Neodpustí si Naoki jedovatou poznámku.
"Ayashi…" zavrčí muž vztekle. Červenovlasý chlapec si neslyšně povzdechne a jde směrem k nim.
"Okamžitě všichni vypadněte. Proti tomuhle nemáte šanci." Hlesne Naoki naléhavě na své společníky.
"Na to zapomeň." Opáčí Hisao a vytvoří kolem každého silnou bariéru.
"Nevydrží to dlouho, musíme to skoncovat rychle." Oznámí jim a Naoki se na něj zoufale otočí.
"Nesmíme ho zabít."
"Proč ne?" podiví se Tamiko.
"Já… nechci. Prosím." Nechce jim nic vysvětlovat, ale ostatní asi pochopí jak to cítí protože přikývnou.
Hideaki vedle něj zalapá po dechu a v té chvíli si i ostatní všimnou že mají kolem sebe stěnu z nespočtu jehel. Co teď? Nepochybně čeká jen až bariéra trochu zeslábne a pak si ze všech udělá mrtvé jehelníčky. Zatraceně. Vypadá to, že Hideakiho něco napadlo. Na chvíli zavře oči a pak prohodí mezi jehlami několik nožů. Chvíli na to se všechny jehly zalesknou ve vzduchu a rozletí proti nim. Naštěstí bariéra je ještě silná a tak vyváznou všichni bez škrábnutí. Rozběhnou se směrem k Ayashi. Ten má v rameni zabodnutý jeden z Hideakiho nožů, ale nevypadá, že by ho to nějak moc rozhodilo, i když to stačilo, aby na ně spustil všechny ty jehlice najednou. Naoki se ho pokusí zmrazit, ale chlapec neobyčejně rychle uhne a podaří se mu při tom jehlami odrazit veškeré další útoky. Bariéra kolem nich po nějaké chvíli zmizí a oni jsou nuceni všemu se vyhnout. Konečně až po pár minutách se Tamiko podaří spoutat ho psychickým kouzlem.
"Vnímá nás, ale na chvíli se nemůže hýbat."
"Proč ses dal k němu?" vyhrkne Naoki a rukou ukáže na černovlasého muže, na kterého se zatím vrhnou najednou Hideaki i Hisao.
"Protože všichni ostatní mě nenávidí, proklínají a chtějí vidět nejlíp mrtvého a zakopaného co nejdál od nich." Klidně mu odpoví beze známky nějakých emocí vůči vzpomínkám na minulost.
"A… co tvoje rodina… to už nemáš nikoho?"
"Otec byl masochista, bavilo ho mučit mě dokud jsem nezemřel a poslouchat jak křičím. Zabil jsem ho před pár lety, když neodolal a dotkl se mě, aby se ujistil, že jsem mrtvý. Hlupák… měl si tu přilbu nechat na hlavě a třeba by to přežil." Vydechne chlapec aniž by mrknul. Nemá žádný problém mluvit o své minulosti ačkoli je tak příšerná. Jeho obličej opravdu připomíná porcelánovou panenku, ale především tím, jak je chladný. Jeho jemný hlas je stejně nezaujatý jako by jim zrovna vykládal o počasí. Všichni ho odvrhli a nenáviděli, a on se musel dívat na šťastné rodiny kolem sebe a sám trpět pod vlivem vlastního otce. Děsivá minulost. A odtamtud ho odvedl ten muž, nejdřív před půl rokem. Tak dlouho trpěl… musel se z toho už zbláznit.
"Chci aby ses přidal k nám. Zůstaň tady, v naší vesnici. Pro něj jsi jen zbraň, ale pro mě jsi jako můj bratr." Přizná Naoki a v duchu doufá, že ho poslechne. Tamiko za ním stále udržuje své kouzlo aktivní. Asi poprvé za celou dobu se v chlapcově tváři objeví nějaké emoce a to překvapení.
"Tak? Prosím." Naléhá na něj Naoki a za sebou slyší řinčení zbraní, jak spolu bojují jeho společníci a černovlasý muž.
"Vždyť mě ani neznáš." Hlesne chlapec překvapeně.
"Ale asi si dokážu představit jak ti je, protože jsem to sám neměl nejlehčí." Vzpomene si na roky strávené ve vlhké chladné cele. "Tamiko, pusť ho."
Děvče trochu nejistě přikývne a zruší kouzlo kolem Ayashiho.
"Ty jsi stejný jako já, že? Proč tě nezavrhli?" podívá se červenovlásek z Naokiho na Tamiko.
"Protože soudíme ostatní podle toho jací jsou, a ne jakou moc ovládají." Odpoví mu děvče s přátelským úsměvem a Naoki si oddechne, že nemá nic proti. Chce mu pomoct. Jakkoli, nejradši by mu našel někoho jako je Hideaki, aby poznal to co on, ale je mu jasné, že to není nejsnazší úkol.
"Ale já…" odmlčí se chlapec výškou ještě o něco menší než Naoki. "…dobře." Přikývne nakonec ačkoli z jeho výrazu stále ještě běhá mráz po zádech. Naokiho napadne jestli se vůbec někdy usmál… protože to vypadá, že jeho obličej ještě úsměv ani neviděl. Všichni stočí své pohledy k Hideakimu a Hisaovi. Už tam bojují celkem dlouho, ale teď to vypadá, že ho konečně dostali. Černovlasý muž padne na zem a zvrátí hlavu k Ayashi.
"Co tam stojíš jako idiot, pohni a zab je!" křikne na něj, ale chlapec ani nemrkne. Místo toho něco ostrého protne vzduch vedle nich a krátce na to Hideaki zhnuseně odvrátí obličej od těla pod sebou. Hisao už se rozběhne proti Ayashi v domnění, že chce zabít jeho společníky, ale než to stačí červenovlásek špatně pochopit, postaví se před něj Naoki v obrané pozici.
"Od teď je na naší straně." Vysvětlí Naoki a Hisao s přikývnutím zasune meč zpátky za opasek. Stejně tak Hideaki schová své nože.
"Půjdu to oznámit veliteli." Řekne Hisao a rozběhne se napřed. Tamiko kývne směrem k vesnici a jde vepředu po boku s Ayashi. Hideaki chytne Naokiho za rukáv a přitáhne si ho k sobě. Dlouze ho obejme a konejšivě ho začne hladit po vlasech. Poté se od něj náhle odtáhne s napjatým výrazem.
"Děje se něco?" zeptá se Naoki a Hideaki vytáhne z kapsy obvaz.
"Já jsem ale debil… úplně jsem zapomněl že ho mám s sebou." Řekne a opatrně mu s ním obváže nepěkné zranění obličeje. Naoki si počká dokud neskončí a pak mu obtočí ruce kolem krku a přitiskne se na jeho rty.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Miwako Miwako | Web | 13. prosince 2008 v 18:29 | Reagovat

mwuhaha :D tak takhle se mi to líbí, jen tak dál ♥

Ayashi mi tak trochu (opravdu trošičku) připomíná Ayaseho z Okane ga Nai (vlastně ani nevím, jak mě to napadlo, viděla jsem postavu a hned mě napadl on n_n' )

2 Kira-chan Kira-chan | 13. prosince 2008 v 18:59 | Reagovat

jo copak Ayase... to je naprosté zlatíčko. ^.^ dokonalý příklad ukeho řekla bych, ale přiznám se, že mě to nenapadlo. =)

3 Hiroko von Rabersdorf Hiroko von Rabersdorf | 13. prosince 2008 v 20:28 | Reagovat

Mě napadá Gaara...*zamyslela se* Prostě člověk bez emocí, kterého překvapí jedinně nákllonnost a přátelství..

Ale jinak jsem moc zvědavájak to bude..xD

4 Kira-chan Kira-chan | 13. prosince 2008 v 21:38 | Reagovat

jj zčásti Gaara a pak ještě Sai, od kterýho jsem si v pozdější části něco vypůjčila ^.^" já vím, jsem zlá zlodějka charakterů, ale nemohla jsem odolat *nevinný úsměv*

5 Elo-chan Elo-chan | 13. prosince 2008 v 23:29 | Reagovat

hmmmm, my nenarutovci, že? *provinile se culí a drbe za uchem* no ale přejděme to, ayashi je naprosto...nyaaaaa~! *chytil jí záchvat* fufufufufu miláček to je, dokonalost sama, kiruš. miluju všechny tvoje charaktery, ale tohle... tohle je prostě božská existence ^^ *nedokáže myslet na nic víc*

6 Wierka Wierka | 14. prosince 2008 v 17:58 | Reagovat

tý jo jsem se docela bála.... no, a ted jsu zvedava co dal... a na ty nové.. a tak... :o) a moc pekný

7 Ni-chan Ni-chan | Web | 7. ledna 2009 v 10:56 | Reagovat

Bože von mu vypíchl oko. o.X Tož to se dělá??

Ale je fakt, že i podle popisu a obrázku vypadá jako Gaara a pak mě napadl ještě Haku pro ten jeho porcelánový obličejík a jehlice.

No běžím na pokráčko.

8 ada ada | 6. března 2011 v 17:30 | Reagovat

jeho otec ho držal niekde zavretého? Alebo prečo sa mu nevzoprel skôrneušiel. mohol to využiť pre seba

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama