X.

10. prosince 2008 v 17:37 | Kira-chan |  Strážci vesnice
Konečně tady máte pokračování a co je nového? Tohle je předposlední pokračování "knihy 1." a potom bude ještě jedna kapitolka a vrhnu se na "knihu 2." a o co že to přesně jde? Jde o to, že do příběhu přibudou dvě nové postavy které (nemám tušení jak) budu dávat domromady zatímco z Hideakiho a Naokiho budou vedlejší postavy, jako byla doteď Tamiko a Hisao... jistě víte jak to myslím. Tak těším se na komentáře a přeji pěkné čtení. ^.^

Čas plyne rychleji než předtím, dny se mění v týdny a ty zas na měsíce. Hideaki zvládnul trénink tak dobře, že už se v boji celkem vyrovná i Hisaovi a s Naokim jsou naprosto perfektní dvojka. Během doby napadli vesnici několikrát démoni a občas taky nejrůznější zločinci. Přišlo jaro a vesnice si už pár týdnů užívala klidu. Ten panoval i ve vile.
Naoki dlouze zívne a rozespale dál zírá na zeď před sebou zatímco si z reflexu míchá čaj.
"Dobré ráno lásko." Zazní za ním známí hlas a dotyčný mu věnuje něžný polibek na tvář. Naoki se protáhne aniž by na to nějak reagoval.
"Vypadáš unaveně, je ti něco?" zeptá se Hideaki a jde si taky vzít čaj.
"Sklapni, co chvíli jsi mě budil." Zavrčí Naoki a znovu zívne.
"Budil? Co kecáš?" opáčí naštvaně Hideaki a sedne si vedle něj.
"Jo, furt si ječel ať to nedělám a kopal do mě. Prosím tě, co se ti to zdálo za hovadinu?" upře na něj vražedný pohled.
"Já vlastně ani nevím, nepamatuji si to." Pokrčí Hideaki rameny s omluvným úsměvem. "Měl jsi mě vzbudit, nebo si lehnout jinam."
"Vzbudit tě nešlo."
"Tak kde jsi spal?"
"Na zemi, kde asi?" zavrčí podrážděně.
"Ale… proč sis nelehl na křeslo, nebo na postel, vždyť musíš být úplně rozlámanej." Stará se hned lítostivě Hideaki.
"Byl bych rozlámanej, kdybych tam spal, ale já bohužel nemohl usnout. Navíc, kdybych si lehl někam jinam a ty ses probudil tak by to skončilo jako minule, kdy jsi začal šíleně vyšilovat, že mě unesli a málem jsi kvůli tomu zburcoval půl vesnice." Poznamená na vysvětlenou a jen těžko udrží oči otevřené. Teď už nechce spát, když bude za chvíli den. Ale Hideaki má v plánu zjevně něco jiného. Jediným rychlím pohybem si totiž chlapce stáhne do klína, kde ho začne jemně hladit po vlasech. Zmetek, ví moc dobře jak na tohle reaguje. Naoki zavře oči a za chvilku už se nechá jeho doteky ukolébat ke spánku.
Probudí se až odpoledne. V pokoji je jen matné světlo pronikající skrze závěsy. Hideaki nikde. Vstane a jde ho hledat. Taky si musí zjistit kolik je hodin. Z pokoje Tamiko se ozývají hlasy. Takže tam se asi zase zavřeli s Hisaem. Oba už o jejich vztahu ví, ačkoli Naoki z toho příliš nadšený nebyl. Seběhne dolů do obýváku. Jak čekal, Hideaki tam leží na pohovce a sleduje nějaký hodně nudný film. Evidentně nemá co dělat. Naoki k němu zezadu přistoupí a obejme ho. Na to se přehoupne přes opěradlo a skočí na něj.
"Jak je?" usměje se Hideaki.
"Fajn." Oplatí mu černovlásek a stulí se mu v náručí. Vtom v dálce ucítí dlouho očekávanou auru. Polije ho vlna zděšení. Ještě není připravený se rozhodnout.
"Naoki? Stalo se něco?"
Chlapec se polekaně podívá na blonďáka pod sebou.
"Ne nic." Pokusí se o věrohodný úsměv. V duchu už se rozhodl. Pokud nepůjde, není si jistý, co by pak jeho pán mohl udělat. A on nemůže jít proti němu. To nikdy, zachránil mu přeci život.
"Půjdu se jen trochu projít." Řekne a rychle vstane.
"Půjdu taky. Je tady děsná nuda."
"Ne. Chci jít sám." Opáčí Naoki ledově.
"Vážně je všechno v pořádku?"
"Jasně. Brzo se vrátím." Zalže a vtiskne mu poslední polibek. Tolik to bolí. Otočí se od něj dřív, než by si mohl Hideaki všimnout, že se mu v očích lesknou slzy. Když se nad tím nakonec zamyslí, tak přece jen nemá na výběr. Rychle se sbalí a oknem vyskočí ven. Bleskovou rychlostí zamíří k lesu a pak dál dokud nenarazí na hledanou osobu.
"Naoki. Tak jsi nezapomněl." Přivítá ho vysoký muž a v očích se mu zlověstně zablýskne. Naoki na sobě nedá znát ani špetku jakýchkoli emocí. V duchu se mu chce křičet a utíkat zpátky, ale ten muž by mohl být nebezpečný. Možná až příliš. Nedovolí, aby se Hideakimu něco stalo.
"Pane, čekal jsem na Vás." Odpoví a poklekne před ním.
"Vidím, že jsi splnil, oč jsem tě žádal." Pousměje se muž spokojeně a otočí se k odchodu. "Nebudeme se tady už dýl zdržovat." Řekne a Naoki ho s těžkým srdcem i svědomím následuje.

Hideaki se co chvíli znuděně ošije. Jsou to už čtyři hodiny co Naoki odešel a ještě není zpátky. Počká až do večera, ale pak už mu myšlenky zatemní pouze hrozné představy toho, co by se mu mohlo stát.
"Hideaki? Neviděl jsi Naokiho?" zeptá se Tamiko, která se zrovna přijde dívat na oblíbený seriál.
"Odešel odpoledne, kolem půl druhé. Možná bych se po něm měl jít podívat." Vyhlédne Hideaki do tmy kolem domu. "Už je dost pozdě."
"Jste tu všichni? Máme naléhavou zprávu z velitelství. Někde v okolí se prý potuluje masový vrah. Máme hlášení že ještě nepronikl do vesnice, ale je možné, že se sem chystá. Je dovolená okamžitá likvidace." Zarazí se a sjede je nervózním pohledem. "Kde je Naoki?"
"Venku." Hlesne Tamiko a Hideaki se bez rozmyšlení rozběhne ven. Slyší, že ho ostatní následují.
"Jak víš kudy jít?" křikne na něj Hisao.
"Hledám jeho auru." Odpoví , ale pravdou je, že ji už cítí jen velmi slabě. Běží co nejrychleji dopředu, jen nepřijít příliš pozdě.
"Zastavil se, máme šanci." Zavolá na ně dozadu a přemýšlí jestli nevyvádí zbytečně.

Naoki se zastaví na nějakém odlehlém místě a spolu s jeho pánem si na zemi rozdělají deky. Ani jeden z nich nemluví.
"Pane? Smím se na něco zeptat?" otočí se na muže po chvíli chlapec.
"Ptej se."
"Co jste dělal celou tu dobu?" řekne Naoki a náhle si není jistý, jestli bylo správné se ptát. Muž se podivně pousměje a posadí se blíž k němu.
"Zjišťoval jsem si o tobě co nejvíc." Odpoví a Naoki na něj překvapeně vytřeští oči s naprosto jasnou zvědavostí.
"Asi bys to chtěl vědět co?" ušklíbne se, ale nakonec nasadí klidný výraz. Naoki přikývne a očima je přikovaný k jeho obličeji. Každá sekunda, než začne mluvit mu připadá děsně dlouhá.
"Tak tedy… tvoje matka byla prokletá. Nevím přesně kdo jí to udělal, ale ona a jedna z jejích přítelkyň byly zasáhnuty kletbou. Ta říkala, že se každé z nich narodí prokleté dítě, které bude mít děsivou moc. Dalo by se říct, že to nebude člověk. Cesty těch dvou žen se rozdělili. O její přítelkyni toho moc nevím, ale tvoje matka se provdala za vůdce jednoho z nejmocnějších klanů ve vesnici, která je asi týden cesty odsud. Tvůj otec ale neměl tušení, že jeho dítě má být prokleté. Matka mu to neřekla, dokud se dítě nenarodilo. Když se to dozvěděli lidé z klanu okamžitě tě nechali zavřít a zabít. Protože jsi démon, který je příliš nebezpečný. Tvoje matka spáchala sebevraždu ani ne půl roku na to. Tvůj otec dohlížel na udržování tajemství klanu. Nikdo o tobě nesměl vědět." Řekne a chvíli se odmlčí.
"Jak… jsem prokletý? Co to znamená?" zeptá se Naoki roztřeseně.
"Podle toho co jsem se dozvěděl nemůžeš zemřít. Proto ještě nejsi mrtvý. Pokaždé když tě mučili, tě vlastně zabíjeli. Vždycky jsi zemřel, ale do dalšího dne jsi byl zase živý. Už chápeš proč je to tak děsilo? Navíc, tvé tělo se v určitém věku zastaví a už nezestárne. V podstatě se dá říct, že jsi neporazitelný."
"Ale… co když mi někdo třeba usekne hlavu?" napadne Naokiho a nepřestává na svého pána vyděšeně zírat.
"Tvé tělo se znovu obnoví. Podle zranění je určené jak dlouho se budeš zotavovat. Čím horší, tím dýl. Jediné co tě může zabít je ten druhý, který se narodí přítelkyni tvé matky. Ale o té nic nevím. Je docela možné, že neměla syna. Navíc jsem zjistil jen že je už několik let mrtvá." Zodpoví a Naoki uhne pohledem do země. Snaží se srovnat si co právě slyšel.
"To ale není vše. Každý z vás má ještě navíc jinou nadpřirozenou schopnost. Podle toho co jsem vypozoroval a slyšel. Ty umíš věci zmrazit, včetně sebe. Jen o tom zjevně ještě nevíš."
"Já… občas to dělám, ale určitě neovládám mráz. Rozklepe mě i studený vítr." Namítne.
"Na tom nesejde. Prostě to umíš. A tím jsem snad zodpověděl všechny tvé otázky." Dořekne a lehne si na zem na deku.
"Mám ještě jednu. Kam teď jdeme?"
"Daleko do vesnice, kde údajně zemřela ta druhá žena. Chci zjistit, jestli se to dítě narodilo." Odpoví a otočí se k němu zády, což je znamení, aby už ho neotravoval. Naoki se tedy položí na deku a dlouze přemýšlí o všech těch nových informacích. Vtom zdálky ucítí známou auru bývalých společníků.
"Pane? Blíží se sem strážci této vesnice, možná bysme měli jít a schovat se jinde." Navrhne tiše.
"Proč bysme se schovávali? Jestli budou dělat problémy, prostě je odstraníš z cesty."
"Nebylo by lepší se problémům vyhnout?" zkusí se znovu vymluvit Naoki.
"Už jsem řekl. Zapomínáš, kdo jsi?" zpraží ho muž zlověstným pohledem.
"Omlouvám se pane." Skloní Naoki hlavu a bezhlesně hledí před sebe. Bude je snad vážně muset zabít? Počká dokud jeho pán neusne a poté se tiše vykrade zpátky. Ujde jen kus cesty a na strom připíchne nožem vzkaz. Je to jen dost ubohý pokus jak je zastavit, ale nemůže udělat nic víc. Přesto je mu jasné, že půjdou dál i když ten vzkaz najdou.
-Nehledejte mě a rychle vypadněte. Pokud se ještě setkáme, budu vás muset zabít a to nechci, tak jděte zpátky. Naoki.- přečte si znovu co v rychlosti načmáral na papír a rychle si pospíší za svým pánem, než si všimne, že odešel.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Pluviassol Pluviassol | Web | 10. prosince 2008 v 19:40 | Reagovat

mam na tebe velkou prosbu a to tu abys mi odepsala.... teď se vrhnu na čtení

2 Pluviassol Pluviassol | Web | 10. prosince 2008 v 19:52 | Reagovat

nevím co říct, zase jsem to přečetla jedním dechem, ale dnes nějak bez emocí....

3 Rapidez Rapidez | 10. prosince 2008 v 20:14 | Reagovat

No ano, navodit napětí a utnout to tak, že jsou všichni bez dechu až do dalšího dílu, jak tipické ....

4 wierka wierka | 10. prosince 2008 v 20:49 | Reagovat

no.. uz se nam to nejak škaredí :o(  su zvedava co bude dál... :o)

5 Kira-chan Kira-chan | 10. prosince 2008 v 23:57 | Reagovat

pokráčo tu bude brzy =)) nejspíš už zítra.

jinak... škaredí se to? No tak to vás možná v příštím díle trochu potrápím, ale klídek, pro ty co ještě pořád nevěří že nejsem zlá masochistka, která má potřebu zabíjet hlavní hrdiny *lže jak když tiskne* opravdu to skončí šťastně... tedy...aspoň tenhle pár by mohl ^.^'

6 Pluviassol Pluviassol | Web | 11. prosince 2008 v 6:35 | Reagovat

já bych brala trošku i te sadistiky... xD xD

7 Elo-chan Elo-chan | 11. prosince 2008 v 15:44 | Reagovat

iie~! já věřím, že je kiruška hodná holka... *hodila po ní vražednej pohled* viď, kira-chan? ale vzhledem ke knize dvě by to měli přežít. aspoň...aspoň kluci? *začala kňučet* ach, jak já nesnáším toho chlapa! a nemám ráda kirušku, protože mě týrá a napíná~ T^T

8 Hiroko von Rabersdorf Hiroko von Rabersdorf | 11. prosince 2008 v 17:48 | Reagovat

*nadšeně zírá* Já musím souhlasit s Elo..páč Kiruška, přeci nezabíjí svoje miláčky..,že ne..???????

Já doufám, že to všichni přežijí..,včetně toho chlápka páč je mi čert ví proč sympatickýý..*schovává se před útokem*..xD

9 Lex-san Lex-san | Web | 24. září 2009 v 16:14 | Reagovat

Kník! Co to? On je bude muset zabít? To snad ne! Přece se nenechá komandovat nějakým maníkem!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama