XI.

11. prosince 2008 v 18:27 | Kira-chan |  Strážci vesnice
Protože jste byli hodní a tak pěkně to všichni okomentovali tak tady je poslední část knihy 1. a pokračování tu bude zítra nebo pozítří ;) a komu ji věnuji? Taaak třeba Pluviassol, Rapidez, wierka, Elo-chan a Hiroko za komentáře u minulé kapitoly. Ať se líbí ;)


Nadejde další den a oni se vydají dál. Mají evidentně dost náskok, protože aura těch tří je ještě celkem daleko. Nicméně je rychle dostihují.
"Stále nás sledují?" zeptá se náhle muž.
"Ano." Hlesne Naoki s trochu prázdným výrazem. Touhle dobou už museli najít jeho vzkaz a stejně jdou dál. Ale jeho pán má pravdu. Napříč tomu co prožil s Hideaki, je jen démon, který si nezaslouží nic jiného než smrt. Zachránil ho z té cely a nabídl mu, že ho vezme jako svého strážce. Nemůže ho zklamat jakkoli moc to bude bolet.
"Počkáme na ně tady." Řekne najednou jeho pán a posadí se na pařez po své levici.
"Chcete abych je zabil?" zeptá se Naoki nevýrazně.
"Ne. Rozmyslel jsem si to. Chci abys je smrtelně zranil. Tak aby dlouho trpěli, ale nezemřeli. Můžeš jim třeba utrhat ruce, nebo probodat vnitřnosti, které je hned nezabijí." Zamyslí se černovlasý muž a oči se mu temně zalesknou.
"Jak si přejete." Odvětí chlapec a opře se o strom za sebou. Už ví přesně co udělá, ale proti nim to nebude lehké. Bude se muset nechat zranit. Nicméně, stejně nezemře, tak co je nějaké zranění. Každá bolest po nějaké době přejde.
Stmívá se, když vyčkávaná trojka doběhne až k nim.
"Naoki!" zakřičí na něj Hideaki, ale Hisao ho nenechá jít blíž k nim.
"Naoki, na čí straně teď stojíš? Pokud se přidáš k masovému vrahovi, budeme nuceni tě zabít." Upozorní ho Hideaki. Naoki si je vědom svého prázdného výrazu. Beze slova vytáhne meč a tasí ho proti nim jako odpověď.
"Naoki prosím! Vrať se! Patříš k nám, do naší vesnice. Prosím, byl jsi jako můj bratr!" křikne na něj Tamiko zoufale. "Nemusíš jít s ním!"
Naoki nezmění svůj postoj. Čeká jen na rozkaz.
"Běž." Hlesne černovlasý muž a ďábelsky se zasměje.
Naoki se rozběhne proti nim a donutí je k přímému boji. Skočí nejprve po Tamiko.
"Nebraň se." Zašeptá sotva slyšitelně, ale děvče se na chvíli přestane soustředit. Vrazí jí nůž do břicha na místo, které jde lehce zhojit a není smrtelné. Napříč tomu vyhoví svému pánu, protože rána sem je velmi bolestivá. Dívka se s výkřikem zhroutí k zemi, kde se začne svíjet. Naoki uhne před dvojitým útokem obou mužů a vyskočí vysoko na strom. V mžiku jsou u něj. Hideaki se ho pokusí spoutat nějakým psychickým kouzlem. Dalo se to čekat. Nakonec je s ním v týmu, naučil se jeho útoky schopně odrážet. Namíří tak jeho kouzlo proti němu samému a hrudí mu ve stejnou chvíli projede ostrá čepel Hisaova meče.
"Odpusť." Hlesne jeho bývalý velitel v domnění, že ho zabil.
"Není co." Odpoví mu klidně Naoki a trhnutím z těla vytáhne celý meč, který následně zabodne do ramene hnědovlasého mladíka. Stejně tak mu zraní i obě nohy, aby je už dál nemohl sledovat. Seskočí ze stromu a odhodí meč stranou.
"Stačí to?" zeptá se svého pána.
"Prozatím ano." Odpoví a společně odejdou. Po půl dni je však Hideaki dožene. Vymanil se ze své kletby celkem rychle. Naoki na něj upře svůj nijaký pohled a v tichém zoufalství čeká na znění rozkazu.
"Je nějaký otravný. Tohohle zabij." Zasměje se zle muž za ním a Naoki ztěžka přikývne. Jak by mohl? Musí to tak jen vypadat, ale o má dělat? Přiblíží se k Hideakimu a předstírá že minul mečem omylem.
"Já myslel že ti na mě záleží." Hlesne blonďák zoufale a v očích se mu zalesknou slzy. Chytí přitom Naokiho za loket a donutí ho hledět mu do tváře.
"Prosím, vrať se zpátky. Všechno bude jako před tím. Vždyť, to bylo fajn, ne?" pousměje se a Naoki už se znovu ztratí v jeho očích. Nedokáže na nic myslet. Musí něco udělat. Nemůže se postavit svému pánu, ale nechce poslechnout jeho rozkaz.
"Co je to s tebou? Máš snad přátele?" přiblíží se k nim jeho pán. Naoki se neodváží na něj otočit. Co má sakra dělat?!
"Víš moc dobře jak zněla dohoda. Takhle jsi mi k ničemu. Nicméně, tentokrát ti prominu…" odmlčí se a shodí Naokiho na zem vedle sebe. Během sekundy Hideakiho spoutá nějakým kouzlem, aby se nemohl pohnout. "…jeho ještě zabiju sám." Rozpřáhne se mečem ve vzduchu a sekne. Naoki se rozhodne na poslední chvíli. Nemůže se svému pánu postavit, ale nesmí dovolit, aby Hideaki zemřel. Cítí čepel zabodávající se mu do už tak dost poraněné hrudi. Zjevně se to nehojí tak rychle jak myslel.
"Prosím, nechte ho jít." Zasípe a začne kašlat krev.
"Naoki!" zakřičí na něj blonďák zděšeně.
"hm… jak dojemné. Takže jsi citlivka. A nevíc to vypadá, že už ani nemáš regenerační schopnost. Už jsi mi opravdu k ničemu. Chcípni si tu a tohle pako ať tě pěkně sleduje. Vypadá to, že u toho slušně trpí." Zasměje se černovlasý muž a odejde. Naoki se skácí na zem a zůstane tam ležet v kaluži vlastní krve. Není to tak, že by tu schopnost ztratil, ale teď když o ní ví, to mohl předstírat a prostě ji zastavit. Teprve až je aura černovlasého muže mimo dosah jeho cítění, tak povolí kouzlo použité na Hideakiho a ten si klekne těsně k němu.
"Naoki… zůstaň tu se mnou. Nesmíš umřít…" hlesne a v očích se mu lesknou slzy.
"Já nemůžu zemřít." Hlesne a podívá se někam bokem. "Postarej se napřed o Tamiko a Hisaa. Jejich zranění jen vypadají vážně, ale s dobrou léčbou se spraví brzy.
"Ale… ty tu vykrvácíš." Namítne rozčíleně Hideaki. Naoki je nucen dovykládat mu co se večer dozvěděl a teprve po vyslechnutí se mu podaří přesvědčit ho k odchodu.
"Vrátím se." Prohlásí mladík pevně.
Naoki položí hlavu na studenou zem. Tělem mu občas zacuká utichající bolest. Je to známí pocit, umírá a přesto ví, že se zase probudí. Zase bude ráno a před sebou uslyší něčí kroky a pak už znovu bude moct cítit bolest a znovu tu starou známou prázdnotu…

Hideaki rychle přeběhne k místu poslední bitky a v duchu ho pálí myšlenka na Naokiho. Neměl ho tam nechávat. Je jedno, že nemůže zemřít. Neměl ho tam nechat… ale neunesl by je všechny. To měl pravdu. V myšlenkách má vypálený obraz černovláska vyroceného v krvi… otřese se a přistoupí k Tamiko.
"Odvedu vás na ošetřovnu. Oba." Řekne a přehodí si přes druhé rameno i Hisaa. Společně s nimi o nejrychleji zamíří zpátky do vesnice.
"Co je s Naokim?"
"Vrátím se pro něj později. Vlastně… tohle byste měli vědět." Řekne a v myšlenkách jim ukáže co mu chlapec řekl. Cesta trvá mnohem dýl než před tím. Protože jdou tak pomalu, zabere jim skoro dva dny. Jen co je nechá v nemocnici, rozběhne se zpátky za Naokim.
Konečně je na místě. Je brzo ráno a slunce jen matně svítí mezi stromy. Už zdálky ho zahlédne. Přiběhne k němu a čeká, že je živý, tak jak mu to slíbil, ale jeho oči hledí do prázdna a tělo už vychladlo. Je mrtvý.
"NAOKI!" zakřičí a začne prudce lomcovat studeným tělem. "TAK SE PROBER! SLÍBIL JSI TO! OTEVŘI OČI A ŘEKNI NĚCO SAKRA! ŘEKL JSI ŽE NEMŮŽEŠ UMŘÍT! JÁ TI VĚŘIL! VĚŘIL JSEM TI, SLYŠÍŠ?! TAK POSLOUCHÁŠ MĚ VŮBEC?!" ječí na něj jako smyslů zbavený. Nakonec vezme nehybné tělo do náručí a uteče s ním zpátky do vesnice. Nejde ani na ošetřovnu. Už to nemá význam. Položí ho na jeho postel a posadí se na křeslo, jako tenkrát, když sem přišel a hlídal ho při horečce. Natáhne se a mimoděk pohledí chlapce po vlasech. Ten důvěryhodně známí dotek způsobí, že se mu oči zalijí slzami. Nemá cenu se tomu bránit. Beztak tu nikdo není. Nechá slzy stékat po tvářích a sám se třese pod náporem vzlyků.

Naoki se probudí po ve svém pokoji. Očima hned zabloudí k mladíkovi skrčenému na křesle. Na tvářích má ještě zaschlé slzy a je špinavý od bláta a trávy. Od chvíle, kdy ho poslal pro ostatní se asi ještě nezastavil.
Blonďák se na křesle zavrtí a otevře oči.
"Ty jsi ale debil." Poznamená suše Naoki a káravě se na něj zadívá.
"Naoki? Ty žiješ?! Ne-není to jen sen?" rozzáří se blonďákovi oči štěstím.
"Vždyť už jsem ti říkal, že nemůžu umřít." Pronese černovlásek otráveně.
"Já vím, ale… byl jsi mrtvý. Přísahám, že ještě včera večer-"
"Jo, to asi jo, ale jen na chvíli. Teď jen počkám až se zhojí zranění a budu zase úplně v pořádku." Usměje se na něj a Hideaki mu skočí kolem krku.
"Víš jak jsem se bál?!" vyčte mu a následně ho prudce políbí, než stačí chlapec jakkoli zareagovat.
Zanedlouho se všichni uzdraví a znovu začnou žít jako předtím. Nicméně, Naoki musí stále přemýšlet nad jednou věcí… existuje opravdu ještě někdo jako je on sám? Tato otázka mu má být zodpovězena dřív než čeká…


Konec "Knihy 1."
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Wierka Wierka | 11. prosince 2008 v 18:59 | Reagovat

tak to bylo...... težký, smutný....  ale ten konec alspon :o) no... jsu zvedava co dáál....:oD  hmmm .. kdo pak to asi bude.. me napad predtim Hideaki.. ale ted me napada jestl to nebude nekdo z nových.. a co budou zac... ja jsu tak zvedavaa... :oD XD

2 Wierka Wierka | 11. prosince 2008 v 19:17 | Reagovat

jo a dekuji ya venovani  ;o)

3 Hiroko von Rabersdorf Hiroko von Rabersdorf | 11. prosince 2008 v 21:00 | Reagovat

*brečí* Kiruše..sakraa já se fakt bála, že Naokiho necháš umřít..*rozklepaná* Huh...to bylo...já jsem brečelá a nedejchala a víš jak se to špatně spojuje,dkyž má člověk rýmu...

Každopádně dopadlo to dobře...*oddechla si* a jsem moc ráda, že to dopadlo takhle..:)

A Te´d se budu těšit na další knihu...*mne si ručičky*...:)

4 Pluviassol Pluviassol | Web | 12. prosince 2008 v 12:33 | Reagovat

wow... =))) tak nějak jsem čekala že  to bude  Hideaki... =))) nop uvidím jak to dál vymyslíš... =)))

5 Rapidez Rapidez | 12. prosince 2008 v 23:36 | Reagovat

Jo jo, přesně " WOW" ....

6 Kira-chan Kira-chan | 12. prosince 2008 v 23:49 | Reagovat

Vidím, že jsem vás na chvíli přivedla na pochyby ohledně happy endu, ale skončilo to dobře a pokračování tu bude zítra včetně image nového hlavního páru. Ale asi vás zklamu, protože "kniha 2." už nebude tak dlouhá, ale plánuji ji kratší. Ještě nevím o kolik, ale snad se i tak bude líbit. ;)

7 Elo-chan Elo-chan | 13. prosince 2008 v 23:18 | Reagovat

au au au au~~~ *tiše úpí a nevěřícně kouká, jak je kira-chan ošklivě ztýrala* umm, wierka má pravdu. bylo to depresivní, hodně hodně depresivní i když nám to skončilo dobře. teď se mi o tom musí zdát. pokud se po tomhle dokážu ještě nadechnout..

8 Lex-san Lex-san | Web | 24. září 2009 v 16:21 | Reagovat

Úžasný konec úžasného cyklu!

9 Karin Karin | 16. září 2017 v 23:12 | Reagovat

Moc pěkné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama