Kapitola 1.

15. ledna 2009 v 23:12 | Kira-chan |  Hiding in the shadow
Je tu nová povídka. Opravdu jsem zvědavá na vaši reakci. Uke je zatím celkem normální, ale nenechte se zmást. Zatím mám napsaný asi čtyři necelý kapitoly a teprve v té třetí kapče se dozvíte, že to není tak docela vzor nevinnosti ;)) Jak se bude vyvíjet příběh, nebo o čem vůbec bude to zatím nevím přesně, nicméně prozatím to vypadá na (po dlouhé době) normální lidi v dnešní době. Tak já se těším na komentíky a přeji krásné počteníčko. Mám vás ráda =^.^=


Nick se probudí v jednom z pro něj naprosto neznámých pokojů. Zmateně se rozhlédne kolem po luxusním nábytku. Bolí ho hlava. Vzpomene si, že šel večer domů, když ho přepadla nějaká partička silně opilých chlápků, kteří ho začali mlátit a kopat dokud neztratil vědomí. Ale…jak se dostal sem? A kde to vůbec je? Pozorněji se rozkouká. Vypadá to na hotelový pokoj, jenže je tak strašně luxusní… nevzpomíná si na žádný hotel, který by mohl tomuhle odpovídat. Snad jen… hotel Paradise, ale tam se zabydlují pouze největší zazobanci a celebrity. Ten je ale příliš přepychový, než aby bylo možné se v něm jen tak probudit.
Shlédne k modřinám na svých rukou a přes čelo nahmatá obvaz. Vstane a přejde k malému stolku, kde leží nějaké letáky -Hotel Paradise-- !!! Takže přece jen…! Zaraženě zůstane civět na lesklý papír. Vtom se ozve klapnutí dveří. To ne! Je v háji… jestli někdo zjistí, že se tady jen tak objevil bez placení… Rychle zaleze pod postel. Krve by se v něm nedořezal. Srdce mu nervozitou buší jako splašené. Přes prostěradlo přehozené až na zem, není nic vidět. Někdo vejde dovnitř. Slyší ho přecházet apartmánem až sem. Jak se má odsud dostat, aby ho nikdo neviděl? Začne pomalu propadat panice. Kroky se zastaví uprostřed pokoje.
"Hej, jsi tu?" zavolá mužský hlas. Asi tady mají kamery. Je s ním konec. Rozhodne se vzdát, než to bude ještě horší. Vyleze zpod postele a hned vyskočí na nohy připraven obhájit svou nevinu za každou cenu.
"Ah, tak tady jsi." zazní před ním zase ten pěkný mužský hlas. Vzhlédne k němu. Před ním stojí mladý muž s černými vlasy v drahém obleku. Odhadem je mu 20 let.
"Já-já opravdu nevím jak jsem se sem dostal! Přísahám-!"
"Klid, já jsem tě sem přinesl." Skočí mu muž do řeči klidným hlasem.
"Cože? Proč? Kdo jste?" vyhrkne Nick a začíná z toho mít dost divný pocit.
"Já ani nevím proč. Normálně bych si toho nevšímal, ale… když jsem viděl jak tě zřídili a nikde nikdo, kdo by ti pomohl… myslel jsem, že je to tedy na mě." Odvětí ten muž a přitom ho probodává podivným pohledem. "Posaď se." Pokyne mu rukou ke křeslu. Nick ho nervózně poslechne a sedne si stejně jako černovlasý muž naproti němu. "Jinak, jmenuji se Tatsuya Yamane. Vlastním tento hotel."
Cože? On? Tak proto ten nový pokoj. Sotva si uvědomí svůj vytřeštěný pohled.
"A ty jsi?" promluví znovu Tatsuya s chladným výrazem.
"Nick Shirai." Vysouká ze sebe chlapec. "Omlouvám se, že Vám přidělávám starosti."
"S tím se netrap. Jak je ti?" nakloní se k němu Tatsuya. Ten pohled ho znervózňuje.
"Je mi fajn." Hlesne. Ve skutečnosti se mu začala točit hlava, ale chce odsud co nejrychleji pryč.
"Opravdu? Zdáš se mi dost bledý."
"Je mi fajn." Odsekne a rychle vstane. Na chvilku se mu zatmí před očima. Snad si toho Tatsuya nevšiml. Párkrát zamrká a je zase v pořádku. "Děkuji, ale už musím jít."
"Kde bydlíš?" zeptá se černovlasý muž a taktéž vstane.
"V rodinném domku. Je to čtvrt hodiny od školy." Odpoví ne zrovna nadšeně a znovu se pokusí odejít. Tatsuya ho ale dožene a trvá na tom, že ho odveze. Nick brzo pochopí, že to nebyla nabídka, ale rozkaz. Celou dobu v autě je potichu a dívá se ven. Ví moc dobře, co ho čeká doma.
"Stalo se něco?" ucítí na sobě Tatsuyův pohled.
"Ne nic." Zatřese Nick hlavou ve snaze ukončit téma, dřív než začne.
"Nelži." Opáčí Tatsuya a zastaví uprostřed silnice. Nicka nejdřív napadne, že už si má vystoupit, ale vtom se dveře s cvaknutím zamknou.
"Co to děláš?" vyjede na něj Nick podrážděně a úplně zapomene, že by mu měl vykat.
"Nehneme se odsud, dokud mi neřekneš co ti je." Řekne muž s ledovým klidem.
"Nic mi není!"
"Jak chceš." Opře se Tatsuya do sedačky a založí si ruce na prsou.
"Ale mě vážně nic není! A vůbec, to není tvůj problém!"
"Co není můj problém?"
"Já!" vyhrkne Nick. "Proč se o mě staráš!?"
"Protože chci."
"A já chci pryč!" pokusí se otevřít dveře. "Odemkni!" někde za nimi se začne tvořit kolona. "Pusť mě ven slyšíš?" začne lomcovat klikou.
"Ty asi zapomínáš, s kým mluvíš." Ozve se těsně za ním ledový hlas. Nicka zamrazí. Je ticho. Chlapec s kaštanovými vlasy zůstane otočený k okýnku.
"Byl bys tak laskav a díval se mi do očí, když se tě na něco ptám?" promluví na něj znovu Tatsuya. Chytne ho nad loktem a prudce ho k sobě otočí čelem.
"AU!" vykřikne Nick pod náhlou ostrou bolestí. Stisk povolí. Bolelo by to i bez té fialové modřiny.
"Promiň, zapomněl jsem." Omluví se mu černovlasý muž a nepřestává mu hledět do vyděšených očí. Auta za nimi už troubí jedno přes druhé. "Nekoukej tak vyděšeně. Chci ti jen pomoct."
"Proč?"
"Já se ptal první."
Nick uhne pohledem do boku.
"Jeď, nebo se mi z toho rozskočí hlava." Kývne chlapec na dlouhou troubící kolonu a chytne se za čelo. Není mu zrovna nejlíp.
"Bolí tě hlava? Možná máš otřes mozku."
"Nebolí mě hlava, ale ruka." Opáčí hned Nick zostra. Tatsuya si povzdechne, ale konečně nastartuje a vydá se směrem, který mu chlapec popsal.
"Ještě jedna věc. Nepustím tě, dokud neuvidím, že si tě přebrali rodiče."
"Proč?! Nejsem dítě!" reaguje hned Nick naštvaně.
"Kolik ti je?"
"17."
"Takže nejsi ani dospělej."
"To ale neznamená že-"
"Řekl jsem. Je dost možný, že máš lehkej otřes mozku. Mohlo by se ti něco stát, když na tebe někdo nedá pozor." Skočí mu nekompromisně do řeči. Není naštvaný. Stále mluví klidně. Nick rezignuje.
"Bydlíš s rodiči, ne?" chce se ujistit černovlasý muž.
"Jen s mamkou."
"Vaši jsou rozvedení?"
"Ne. Táta umřel a zbytek rodiny se nám vyhýbá." Rozhodne se mu Nick říct pravdu, ale stručně. Nemusí přece vědět o nic víc. Navíc už se asi nikdy nepotkají. "Tady to je."
Zastaví na ulici před malým rodinným domkem. Oba vystoupí a zamíří hned ke dveřím. Nickovi se stáhne žaludek a mžitky trochu zesílí. Určitě bude zase opilá… otevře vysoká žena s rozcuchanými světlými vlasy, červenýma očima v pomačkaných šatech a s flaškou chlastu v ruce.
"Ahoj mami." Hlesne Nick sotva slyšitelně a rychle se otočí na Tatsuyu dokud je ještě v šoku z toho pohledu. "Díky za všechno. Měj se." Zlehka se pokloní a pokusí se rychle zmizet dovnitř. Ale Tatsuya ho nenechá zavřít dveře a zdrhnout tak snadno.
"Vy jste jeho matka?" stočí pohled k opilé ženě.
"Jeho?" hodí žena znechucený pohled po svém synovi. "…jo. Co provedl?"
"Nic. Jen jsem ho večer našel na zemi-"
"Ty zmetku!" nenechá ho žena domluvit a ožene se poloprázdnou lahví po Nickovi. K jeho smůle ho trefí do hlavy a shodí na zem. Mžitky ještě zesílí a navíc se přidá lehká závrať a bolest hlavy. "To ses musel tak ožrat, žes nemohl ani chodit?!" začne do něj kopat.
"Já nejsem ty! Jen jsem šel domů!"
"Co na mě řveš ty spratku!"
"Ani sis nevšimla, že jsem pryč!"
"Na tom vůbec nesejde a jestli se mnou budeš dál takhle mluvit, tak tě vyhodím z baráku a dělej si co chceš!"
"Fajn!" Nick rychle vstane a odběhne do svého pokoje. Skoro přitom zapomene na Tatsuyu, který celou dobu šokovaně přihlížel zvenku. I kdyby mu chtěl pomoct, neměl čas zareagovat. Teď ale slyší, že se o něčem baví s jeho matkou. Nezajímá ho to. Sbalí všechno nejdůležitější a vyleze ven oknem. Rozběhne se pryč opačnou ulicí a brzo se ztratí v parku.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hiroko von Rabersdorf Hiroko von Rabersdorf | 16. ledna 2009 v 7:55 | Reagovat

*zírá* Páni Kiruše... Teď jsi vytvořila typického Semeho a typického Ukeho..xDD Ale, jak jsi na začátku vyhrožovala, že Niky nebude andělíček, začínám se bát co se vyklube s Tatsuy...ale ten se milíbí..^^ Sice vypadá jako typický Seme,ale jeví se jako docela sympatický člověk..^○^ Páni já je mám asi ráda oba dva, ale Nickova mamina se mi tedy nelíbí ani trošku...já osobně už bych s ní nebydlela.. Pfff...ani za nic... Ikdyž..* zamyslela se* pořád je to jeho mamka no...

2 Ni-chan Ni-chan | Web | 16. ledna 2009 v 8:20 | Reagovat

jojo  tohle bude něco nového *začenichá* a nini se to začíná líbit a líbí se jí Nick tak doufám, že se z něj nevyklube masovej vrah *nervózně se směje*

a souhlasím s Hiro ta mamka je hrozná *otřese se* jenže člověk si nevybírá *povzdech*

už jsem moc zvědavá na pokračování

3 Wierka Wierka | 16. ledna 2009 v 19:42 | Reagovat

tý jo.. hm.. zajímyvý.. no, jsem zvedava co se z toho vyklube..:o)

4 akyra akyra | 17. ledna 2009 v 14:21 | Reagovat

vypadá to perfektně už ten první díl mi říká že to bude skvělá povídka tak co nejdřív pokráčko jo?

5 Kira-chan Kira-chan | 17. ledna 2009 v 22:05 | Reagovat

No, můžu vám prozradit, že Nickova máti už si tam moc dlouho na scéně nepobude, protože chci, aby bydlel pěkně s Tatsuyou ;)

Co se Nicka týče, zatím neplánuju masovýho vraha, ale řekla, bych že až se to dozvíte, mohlo by vám to lehce vyrazit dech ;)

pokráčo tady bude ještě dneska =) jsem ráda, že se vám to líbí. ^.^

6 Elo-chan Elo-chan | 18. ledna 2009 v 13:39 | Reagovat

nee, nedělej z něj prostitutku~~~! *začala řvát a chytat se kirušky za nohu* to nemůžeš, to, to... *začala se chechtat* no já nevím, co pro něj chystáš tak strašnýho? doufám, že to na tu mojí představu nemá O_________o

ale je fakt, že je tohle něco úplně jinýho. hned od úplnýho začátku ozeznat semeho a ukeho, to už se mi tady dlouho nestalo~? ale začíná to zajímavě... i když je to takovej ledovej čumák O___O

7 Starvation Starvation | Web | 19. března 2009 v 20:45 | Reagovat

Fíha xD

Docela mě dostalo chování Tatsuyi - proč se stará o někoho, koho vůbec nezná? - trochu mi svým postojem připomíná jednoho kamaráda, na kterého jsem díky jeho rejpavým otázkám dost alergická :) Taky mě dost udivilo chování Nickovi matky - jak se zdá, sociálka by jí dítě měla okamžitě zabavit xD Ale jinak pěkné. Rozhodně nezůstanu jen u první kapitoly ;) :)

8 Rei Rei | Web | 13. července 2009 v 0:54 | Reagovat

UÁ.. moc nice začátek nové story... až budu mít čas půjdu se vrhnout na další XD... na diplomek třeba párek Kiba Shino.. a ty?

9 Karin Karin | 17. září 2017 v 14:24 | Reagovat

Takovou matku tak žádnou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama