Kapitola 2.

18. ledna 2009 v 0:02 | Kira-chan |  Hiding in the shadow
Další část. Doufám, že se bude líbit. I když pravdu o Nickovi se tady ještě nedozvíte, takže ho zatím můžete pokládat za andílka ;)


* * *

Tatsuya nemá problém domluvit se s opilou ženou, že si Nicka bere pod svou zodpovědnost. Ale chlapec už v domě není. Podle matky utekl oknem. Rychle jí dá sbohem a nasedne do auta. Jenže takhle by ho snadno přehlédl. Zaparkuje před parkem a jde ho hledat do ulic města pěšky. Vzpomene si na včerejší noc.
Jel zrovna kolem, když uviděl tu partičku opilců trochu polekaně vybíhat z nějaké uličky. Asi se báli, že ho zabili. Zvědavost mu nedala a zajel se tam podívat. Na zemi u stěny ležel nějaký kluk. Překrásný obličej mu zakrývali kaštanové vlasy. Na čele měl krvácející škrábanec. Krev mu pomalu zasychala na bledé kůži i ve vlasech. Na sobě měl jen lehkou mikinu, rifle a tenisky. Tatsuya chtěl nejdřív jet dál, ale rozmyslel si to. Zastavil. Nadzvedl si toho kluka blíž. Byl dost pohublý a zřejmě ztratil hodně krve. Náhle se ty dlouhé černé řasy zachvěly, kdoví proč zatajil dech. Chlapec se neprobral, ale on už v tu chvíli věděl, že ho vezme s sebou. Doma, když ho ošetřoval si všiml, že má hodně modřin a taky škrábanců. Co ho ale tehdy překvapilo bylo, že většina z nich vůbec nebyla nová. Teď už chápal proč.
Je už půlka odpoledne. K obědu si koupil kousek pizzy a snědl ho ještě za chůze. Prohledal každý kout v téhle i v okolních čtvrtích. Ptal se ve škole i náhodných kolemjdoucích, ale po Nickovi nikde ani stopa. Už předtím si všiml, že mu není dobře a potom co ho zmlátila ta matka… vztekle si skousne ret a má chuť se aspoň pořádně profackovat. Stál tam jako idiot a sledoval to… proč mu nepomohl? Cítí se děsně. Musí ho najít… co nejdřív.
Začne padat soumrak. Tohle je k ničemu. Nemá šanci uspět. Vrátí se k autu a v duchu se snaží zapomenout na ty modré oči, energický hlas… zvláštní jak je jednoduché ho vyprovokovat. Nejde na něj nemyslet, ale kde má ještě hledat? Jediné místo, kde zatím nebyl je v parku. Teď když už je skoro tma tam toho moc neuvidí, ale musí to aspoň zkusit. Beztak by nemohl spát kdyby ho nenašel. Teď má aspoň malinkou šanci. Vběhne dovnitř a rychle zamíří na pěšinku mezi stromy a keříky. Stánek s občerstvením zrovna zavřel a prodavač teď zamyká. Má kliku.
"Promiňte. Hledám chlapce. Asi sedmnáctiletý , o něco menší než já, hubený, kaštanové vlasy, modré oči, na sobě měl obyčejnou sportovní mikinu, rifle a tenisky…" přemýšlí čím by ho ještě mohl popsat. " přes čelo má obvaz." Prodavač je dost zaskočený z tolika informaci, ale nakonec to vypadá, že nad tím přemýšlí.
"Myslím, že jsem ho tu viděl. Byl dost bledý a vypadal, že mu není dobře. Pokud nešel druhou stranou nebo přes plot, tak je ještě tady." Odpoví starší muž.
"Děkuji." Pokloní se mírně a vyrazí ho hledat. Dlouho nahlíží mezi křoví, zákoutí, březové hájky… ale nikde nic. Snad už nešel. Nebo ho přehlédl? Připozdívá se. Konečně zahlédne někoho opřeného zády o tlustý kmen stromu. Přijde k němu blíž. Je to on. Dýchá přerývavě a jeho zmatený pohled se zdá být neskutečně vzdálený.
"Nicku, jak je ti? Můžeš chodit?" nakloní se k němu. Má strach, že chlapec každou chvíli omdlí.
"Asi ne." Hlesne tak tiše, že to téměř nejde postřehnout.
"Tak pojď. Obtoč mi ruce kolem krku a já tě odnesu k autu. Pojedeme domů." Řekne a přehodí si přes rameno jeho tašku. Klekne si zády k Nickovi a počká dokud mu neobtočí ruce kolem krku. Chytne ho pod koleny a zvedne se s ním ze země.
"Kam domů?" zašeptá Nick zase sotva slyšitelně.
"Ke mně domů. Odteď za tebe přebírám zodpovědnost, takže bydlíš se mnou." Řekne Tatsuya a jde dál až k autu. Podaří se mu otevřít dveře a opatrně Nicka shodit na sedačku. Přetáhne mu pás a sám si sedne za volant. V hotelu jsou za chvíli. Odnese chlapce do svého apartmá. Položí ho na postel a donese mu něco k pití. Vypadá to, že ho celou dobu vnímá jen tak napůl. Tatsuya se osprchuje a potichoučku vklouzne za ním do velké manželské postele. Nick už usnul…

* * *

Chlapec s kaštanovými vlasy se probudí do jasného rána. Na včerejšek si vzpomíná jen matně. Potom co utekl do parku, se mu vybavuje jen, že mu bylo hrozně zle a pak, jak ho někdo nese na zádech do auta. Posadí se na posteli s mírně dezorientovaně se rozhlédne kolem. Zase přepychový pokoj, ale tentokrát jiný a především obydlený. V regálu naproti němu jsou vyskládané štosy knížek a hned vedle slušná sbírka filmů. Samozřejmě tu nechybí televize, DVD apod. dveře napravo se otevřou a do pokoje vejde Tatsuya.
"Zase ty!?" vyhrkne Nick rozčíleně. Ten chlap je jako klíště!
"Tak ty si nevzpomínáš." Opáčí na to muž nevzrušeně a jde k němu.
"Nevzpomínám na co? A co to má vůbec znamenat? Sleduješ mě? To mi nemůžeš dát pokoj?!" rozčiluje se.
"Uklidni se, jednoduché 'díky ' stačí." Posadí se Tatsuya vedle něj.
"Fajn. Tak díky a já jdu." Odsekne chlapec a shodí ze sebe peřinu.
"Kam jdeš?" zastaví ho Tatsuya a shodí zpátky na postel.
"Co to děláš? To není tvůj problém! Přestaň se o mě starat!" křikne na něj Nick.
"Máš smůlu. Řekl jsem ti to už včera. Mám teď za tebe zodpovědnost."
"Cože? Co to znamená?" zarazí se chlapec zmateně.
"Že odteď bydlíš tady se mnou."
"Ale já…" nedokončí větu. To přece nemůže myslet vážně.
"Co…?"
"Já to nechápu. Proč?"
"Protože chci." Odvětí Tatsuya a chvíli je ticho.
"!Škola!"vzpomene si najednou Nick a vyskočí z postele. Trochu se mu zatočí hlava, ale to nic není.
"Už jsem tě omluvil. Dneska ještě zůstaň v klidu." Reaguje Tatsuya pohotově. "Třeba si čti, nebo se dívej na televizi-" zarazí se protože mu začne zvonit mobil. Nick je zticha. "Ano…dobře, už jdu."strčí mobil zpět do kapsy a dál věnuje svou pozornost Nickovi. "Musím už jít. Snídani máš v kuchyni. Zůstaň tady a zatím nikam nechoď."
"Nemůžeš mě tu držet proti mé vůli!" začne se Nick zase rozčilovat.
"Myslíš?" opáčí Tatsuya tak sebevědomě, že o tom nemůže pochybovat.
"Dobře. Asi můžeš, ale budu tě za to nadosmrti nesnášet!"
"Mám ten pocit, že mě nesnášíš už teď, tak kde bude změna?" poznamená Tatsuya klidně.
"Budu tě nesnášet ještě víc!"
"Už teď na mě v kuse jen ječíš, asi bych nad tím měl uvažovat, že?" popichuje ho černovlasý muž.
"Nemůžu za to, že mě pořád štveš!"
Tatsuya si povzdechne.
"Vážně tě mám nejradši, když spíš. No, jak chceš. Ale byl bych radši kdybys tu zůstal. Doktor říkal, že budeš v pořádku pokud dneska vydržíš v klidu." Řekne Tatsuya a odejde z pokoje.
"Počkej!" křikne za ním Nick a doběhne ho u dveří na chodbu. "Cos myslel tím, že mě máš nejradši, když spím?" Rozhostí se krátká chvíle ticha. Cítí, že trochu zčervenal.
"Když spíš, tak na mě neječíš." Odpoví nakonec Tatsuya, čímž ho samozřejmě rozčílí. Nick už se nadechuje na něj něco křiknout, když za sebou Tatsuya se slovy "Měj se." Zavře dveře. Povzdechne si a vrátí se přes obývák do kuchyně. Má z toho divný pocit. Posadí se za stůl s připravenou snídaní. Je tu takové ticho… napadne ho jít se podívat po hotelu, ale nakonec si to rozmyslí. Jde zpátky do ložnice a začne si prohlížet knížky vystavené v regálu. Nejvíc ho zaujmou ty na nejvyšší polici, téměř až u stropu. Nemá šanci na ně dosáhnout. Ale… vzhledem k tomu, že většina z nich má růžový obal a lechtivé názvy… vážně by ho zajímalo co to je. Určitě nějaká sprosťárna. Ale, Tatsuya nevypadá na ten typ který by si před spaním četl porno…
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 akyra akyra | 18. ledna 2009 v 0:28 | Reagovat

tak to je nádhera fak úžasný.Já jen tak náhodou před spaním projíždím blogy a co nevidím  nová krásná povídka*jásá*už ji mám přečtenou.pokráčko bude ještě dnes?

2 Ni-chan Ni-chan | Web | 18. ledna 2009 v 8:31 | Reagovat

chiiiiiiiiiiiii *chichotá se s jiskřičkami v očích*  jojo některé osůbky jsou mnohem příjemnější, když spí xDxD

chudášek Tatsuja, co si to přivedl za sirénku a ještě to čmuchá po bytě *snaží se zakrýt jak se těší co se z těch knížeček vyklube* chiiiiii a budeto YAOI *s nadšením pobýhá a pokřikuje*

3 Elo-chan Elo-chan | 18. ledna 2009 v 14:06 | Reagovat

ale joooo~~~~!!! *zůstala vlát ninuši kolem krku a se slzama smíchu přikyvovat* ono to bude yaoi a s chudáčkem nickem to šlehne... spěte pak s takovým člověkem v jedný posteli~ *začala se nepříčetně smát* kiruš, kami, to byla naprostá úžasnost, toto... odvolávám to o tatsuyovi, možná t nebude tak nesnesitelná osoba? chiiiiii~~~

4 Hiroko von Rabersdorf Hiroko von Rabersdorf | 18. ledna 2009 v 15:07 | Reagovat

Hihii...*přidala se vlát k Elo* Já nevím co víc říct než bombá..taky mě dost slušně zajímá co se z těch knížek vyklube..Btw Nicky se mi líbí, ale za anděla ho tedy nepovažuju...andělé tolik neřvou...xDD aaa Tatsuya nebude nesnesitelný..on bude hodný Seme..:cD

5 Wierka Wierka | 18. ledna 2009 v 15:07 | Reagovat

hmm ... čo to bude asi za knížky.. XD no, uvidíme co bude mladej vyvadět.. :oD  ty, Kira-chan, budeou obrazky, osob?

6 Kira-chan Kira-chan | 18. ledna 2009 v 19:24 | Reagovat

Vidím, že bude jen dobré dát sem pokráčo co nejdřív, že? ;) Jinak co se týče image hlavních postav, tak ty pro jednou nechám plně na vaší představivosti a nebudu vás nijak ovlivňovat. ;)

7 Elo-chan Elo-chan | 18. ledna 2009 v 21:53 | Reagovat

ano, ano, pokráčko~~~!

8 Starvation Starvation | Web | 19. března 2009 v 21:04 | Reagovat

Zdá se mi to, nebo chudý seme prostě už není k naléznutí? ... Není to moc dlouho, co jsem četla tak trochu podobnou povídku a i v ní byl Seme zazobanec xD. Už to k těm jejich povahám nejspíše patří - být bohatý, elegantní, ale hlavně vždy nad věcí!

Moc pěkná kapitola ;)

9 Karin Karin | 17. září 2017 v 14:30 | Reagovat

Pěkná kapitolka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama