Kapitola 7.

29. ledna 2009 v 13:02 | Kira-chan |  Hiding in the shadow
Dozvíte se pár zajímavých věcí... příjemné čtení přeji ;)


Ráno se probudí hodně brzo. Rychle vypne budík na mobilu a začne se potichu chystat do školy. Radši ani nerozsvěcuje, aby Tatsuyu náhodou nevzbudil. Když spí vypadá… jinak. Možná i roztomile. S těmi rozcuchanými vlasy a klidným nic netušícím výrazem… musí se tomu pousmát. Vezme tašku přes rameno a co nejtišeji odejde do školy.

* * *

Tatsuya se rozespale protáhne přičemž vedle sebe nahmatá prázdné místo. Posadí se a pohledem zrentgenuje celý pokoj. Začne být trochu nervózní. Vstane a proběhne celé apartmá. Není tady. Určitě utekl. Ale proč? Vypadalo to, že už s ním zůstane. Zničeně se zhroutí na křeslo v kuchyni s obličejem v dlaních. V posledních dnech si připadá děsně vyčerpaný. Zdá se mu, jako by se nic nedařilo. Je zavalený prací už od rána a do toho ještě všechny ty problémy s Nickem. A přesto ho nedokáže jen tak dostat z hlavy. Přemýšlí nad ním celý den. V duchu se nemůže dočkat až bude zase s ním. Až se mu bude dívat do těch jasně modrých očí a poslouchat jeho věčné nadávání a protestování. Přes den si představuje co všechno pěkného by spolu mohli dělat, ale ví že to je nemožné. Jednak mu Nick nedává jedinou naději a pak taky… už sám přece má přítele. Proto ho to tak moc trápí. Neměl by přece myslet na Nicka, když už někoho sám má. Jenže, jak dlouho to takhle ještě půjde? Dokud s Nickem nic nemá tak je to v pořádku a ani jeho příteli to nevadí, jenže… pravda je, že se nemůže rozhodnout do koho z těch dvou je zamilovaný víc. Nick je tak jiný. S někým jako on se ještě v životě nesetkal. Je dost těžké ho pochopit a tak… a přesto, stačí se mu jedinkrát podívat do očí a připadá si úplně mimo sebe. Chtěl se ho zeptat na věci o jeho rodině, vědět o něm něco víc, než že bere drogy v prášcích a jeho rodiče jsou rozvedení přičemž matčinu smrt pomohl urychlit právě on sám. Co je s jeho otcem? Kde má zbytek rodiny? Proč už se s nimi nestýká? Chtěl by se zeptat na tolik věcí, ale včera na to úplně zapomněl. V práci ho úplně vyždímali a nakonec byl akorát dost otrávenej. Nick si toho zřejmě všiml, jak se zná, zřejmě si na něm vybil zlost i když se snažil právě tohle neudělat. Měl by ho jít hledat, ale… to ho bude stíhat každý den? Když tady tolik nechce zůstávat tak to třeba vyřeší všechny problémy ohledně toho s kým zůstane. Navíc nějak nemá sílu ho zase hledat. Složí hlavu na stůl. Přemýšlí tady nad tím, jak se srovnat s životem bez Nicka a přitom nechce nic jiného než mít ho zpátky u sebe.
Vstane a převleče se. Odejde do práce zkontrolovat chod hotelu. Co když se mu udělá špatně? Mohl by třeba omdlít na ulici, nebo spadnout pod auto. Nebo třeba šel za tím svým povedeným kamarádem, i když po tom co včera zjistil, asi těžko. Šel si sehnat další prášky? Nebo odjel za svou rodinou? Ale s tou se přece nestýká. To by nechal aspoň vzkaz. Nebo se šel třeba zabít. Nebylo by to poprvé co se o to pokusil. A to je s ním jen pár dní. Možná že si šel ještě domů pro nějaké věci, nebo uspořádat pohřeb své matce. Ale to by mu přece řekl ne? Vlastně, asi ne. Ale co když ho to moc vezme a udělá nějakou blbost? Doktor říkal, že nemá být ve stresu. To půjde jen těžko, aby nebyl.
"Pane…Pane? Posloucháte mě?" zazní někde vedle něj ženský hlas.
"A-ale jistě… můžete to zopakovat?" usměje se na svou vrchní číšnici, která si hned začne stěžovat na jednu ze svých spolupracovnic, protože je tu nová a údajně nepůsobí dobře na hosty. Podle jeho pohledu však vypadá vše normálně… a takhle to jde až do oběda.
Je rozhodnutý za Nickem nejít. Ale přesto na něj musí stále myslet. Kde teď je? S kým? Co dělá? Jak mu je? …
"Lásko… ty jsi úplně mimo." Zašeptá jemně vysoký muž s uhlovými vlasy na ramena. Shiro, jeden z téměř stálých hostů hotelu a zároveň jeho milenec. "Máš hodně práce?"
"Jo, je to děs. Vůbec nic nestíhám." Postěžuje si Tatsuya a uvelebí se pohodlněji v mužově náručí. Dívají se společně na televizi. Shiro ho zlehka začne líbat do vlasů a na krk.
"Máš problémy s tím klukem?" zeptá se znenadání s obličejem u jeho krku.
"Trochu, ale o tom se bavit nechci."
"Proč ne?"
"Prostě proto."
"Jak chceš." Hlesne Shiro a dál ho zasypává lačnými polibky. Jenže takhle on to nechce. Být uke ho nebaví. Na druhou stranu tenhle vztah rozhodně nechce skončit. S Nickem nemá šanci a Shiro ho miluje. Bylo by to jednodušší, kdyby na Nicka stále nemyslel. Zpátky na apartmá se vrátí až v půli odpoledne. Mohl by klidně zůstat s Shirem, ale má spoustu organizačních plánů na předělání a za poslední dny se toho nakupilo dvakrát tolik.
Zavře se v pokoji a vytáhne všechny papíry na dodělání, projití a přepracování. Vůbec se mu nechce, ale třeba ho to konečně odvede od myšlenek na ty modré oči, kaštanové vlasy, jemnou pokožku, drobnou postavičku…
Je už pozdě odpoledne, když klapnou dveře a z kuchyně se ozvou kroky. Tatsuya ostražitě vzhledne od hromady papírů.
"Kdo je?" křikne na neznámého. Proč ani neklepe. Ani ho nenapadne, že by to mohl být Nick. Nějak už nepočítal, že přijde.
"To jsem jen já." Ozve se chlapcův hlas jako by se nic nedělo. Vyskočí od papírů a vtrhne do kuchyně s chutí ho radostí umačkat k smrti, nebo ho vzteky uškrtit, což způsobí že najednou neví co z toho udělat dřív.
"Děje se něco?" zeptá se chlapec s nevinným výrazem.
"Kde jsi sakra byl?!" vyjede na něj Tatsuya rozčíleně.
"No… přece ve škole." Odpoví chlapec zaskočeně. Ve škole? To ho nenapadlo.
"Ve škole?"
"A kde jinde? Je středa, mám školu." Opáčí hned Nick klidně. Tatsuya se radši opře o židli, aby to s ním neseklo. No jistě, byl ve škole… připadá si jako idiot. Celý den nemyslí na nic jiného, než co s ním je a tohle ho nenapadne.
"Je ti něco?" nakloní chlapec hlavu mírně na stranu s tázavým výrazem.
"Ne nic." Zakroutí Tatsuya hlavou a vrátí se zpátky k papírům. "Počkej, není už trochu pozdě?" uvědomí si najednou.
"Po škole jsem šel do práce."
"Ty pracuješ?"
"Jo. Přivydělávám si tím, že venčím psy jedné staré paní. Moc za to nevydělám, ale beztak nemám co dělat." Pokrčí Nick rameny s mírným úsměvem. Vypadá klidně. Nějak ho přejde i vztek. Beztak je asi neoprávněný. Zadívá se zpátky do papírů. V duchu má radost, že se vrátil. Neskutečně se mu ulevilo, i když otázka koho z nich dvou má radši je zpátky. Naštěstí to zatím ještě nemusí řešit. Prostě zůstane s Shirem. Nicka si tady sice nechá, ale nic s ním mít nebude… nic. Zatřese hlavou, aby se konečně zase soustředil na práci.
"Už jsi jedl?" zeptá se po několika minutách.
"Jo. Ale díky." Odpoví mu chlapec a roztahá po podlaze několik sešitů a učebnic. Tatsuya ho chvíli sleduje. Evidentně si dělá úkoly. Skloní se zpátky k plánu nějaké z dalších oslav. Je ticho.
Ozve se plesknutí něčeho o papír. Tatsuya se zadívá přes hromadu dokumentů na chlapce na zemi. Má hlavu položenou obličejem v učebnici a vypadá jako by tam právě vydechnul naposledy.
"Chceš s něčím pomoct?" zeptá se a chlapec se hned zvedne na kolena.
"Ne díky. Ruším tě že? Odtáhnu si to vedle." Řekne a začne sbírat věci ze země.
"Ne, to vůbec ne. Klidně tu zůstaň."
"To je dobrý." Shrábne do tašky poslední sešit a odnese si je vedle do kuchyně. Zdá se mu to, nebo se opravdu vyhýbá jeho pohledu? Začne se plně soustředit na práci, aby se mu mohl co nejdřív věnovat.

* * *

Nick si v kuchyni rozdělá potřebné sešity a začne dopisovat zameškanou látku. Má celkem dobrou, klidnou náladu. To bude tím dnem. Proběhl tak nějak v pohodě. Ve škole zase mezi známými a pak procházka s pejsky v parku. Bylo to po všech těch stresujících zážitcích opravdu uvolňující. Dopíše poslední předmět a rozlámaně se protáhne. Ohlédne se do pokoje na Tatsuyu. Má toho opravdu hodně. Nad takovou hromadou bude sedět asi celý večer. Vypadá ztrhaněji než včera. Nepochybuje, že příčinou je zčásti on sám. To kvůli němu se mu teď určitě nahromadilo tolik práce. Zůstane tiše sedět a koukat z okna. Nechce ho rušit. Choval se dost divně, když přišel. Určitě má zase blbou náladu… Rozhodne se mu udělat čaj a jít se umýt. Beztak už se pomalu připozdívá a může si v posteli třeba číst.
Položí před Tatsuyu hrnek s čajem a beze slova zmizí v koupelně, aniž by se podíval na jeho reakci.
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Elo-chan Elo-chan | 29. ledna 2009 v 17:30 | Reagovat

kiruše... *zůstala sedět s otevřenou pusou a snad ani nedejchá* ty... ty VRAHU! no to si děláš legraci, to si děláš... *propukla v záchvat nevěřícnýho smíchu a ještě nad tou její genialitou vrtí hlavou* tohle není možný, to bylo tak... mě nezbylo, než po tom koukat s nevěřícným úsměvem a přemejšlet, jestli jako fakt. TOHLE byl nejlepší díl. tohle bude nejlepší díl, protože... říct mi, že nickova matka ožila a sám nick má dítě bych snad čekala víc... *bez dostatečných slov jí začala jen tleskat*

2 Hiroko von Rabersdorf Hiroko von Rabersdorf | 29. ledna 2009 v 18:00 | Reagovat

*přidává se k Elo* Eh no Kiruše, jsem na tom asi jao Elo, čekala jsem fakt cokoliv, ale to, že Tatsuya bude mít Semeho... to vááážně ne... Já prostě ani nevím co říct, protože si Shiru ani nedokážu představit, protože Tatsuya je úplnej seme jak teda asi vypadá Shiro... Huh..jsi mě úplně totálně překvapila a já úbec nevím co mám říct, to byl opravdu dokonalý díl... úplně moc...  *přidává se k potlesku*

3 Wierka Wierka | 29. ledna 2009 v 18:48 | Reagovat

on má chlapa ?! o_O O_O tak jsom na to kukala... no toto.. nevim co řict. ale jiinak to bylo alspon celkem v klidu.. :o)

4 akyra akyra | 29. ledna 2009 v 19:09 | Reagovat

tak teda*zírá v úžasu*tys to zamotala už se těším jak to roz motáš.Jinak se přidávám k Elo a Hiroko s potleskem tenhle díl za to stojí.Bezva práce :)

5 Ni-chan Ni-chan | Web | 29. ledna 2009 v 22:39 | Reagovat

eeee?! *ukazuje cedulku s míčkem a hřebíčkem* nini se taky přidává tohle bylo nečekané a to víc neť hodně *překvapeně mrká*  a snad i proto dost zajímavé chííí jsem moc zvědavá jak tohle bude pokračovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama