Kapitola 9.

30. ledna 2009 v 21:48 | Kira-chan |  Hiding in the shadow
Tak tady máte další pokráčo a co v něm je? Seznámíte se blíž s naší novou postavičkou z blázince ;) snad se bude líbit.


Zastaví a chlapec sedící na zemi se na něj zvědavě zadívá. Co by měl dělat? Vůbec neví jak mluvit s někým kdo to v hlavě nemá v pořádku. A ani netuší co tomu klukovi vlastně je? Někde dokonce slyšel že blázni bývají občas agresivní.
"Ahoj." Pozdraví ho a chlapec se zadívá bokem.
"Ptali se po tobě nějací lidé." Promluví znovu a neznámí před ním se hned rozhlédne kolem a vyšvihne se na nohy.
"Neboj, neřekl jsem jim kam jsi šel." Dodá hned, aby ho uklidnil a chvilku na to se na ně seběhnou i všechny kolie, které už pochytali své větve a teď chtějí aportovat znovu. Jsou vážně neúnavné. Jedna z nich se začne točit i kolem toho kluka a očmuchávat ho. Ten nejdřív trochu polekaně ucukne, ale pak si klekne a nechá ji olízat mu ruku. Dokonce se u toho i směje. Asi to lechtá. Nick z něj nemůže spustit pohled. Nikoho takového ještě neviděl. Chtěl by mu pomoct. Skamarádit se s ním. Ten kluk je určitě hodně sám. Nepochybně by mu mohl rozumět i když není úplně normální.
"Líbí se ti?" zeptá se a taky si klekne na zem. Chlapec přikývne. Možná neumí mluvit. Rozhodne se zeptat, ale neznámí na otázku reaguje pouze pozvednutím očí s nečitelným výrazem. Těžko říct, jestli je to ano, nebo ne. "Můžu vědět jak se jmenuješ?" zkusí další otázku a chlapec se na něj tentokrát podívá zvědavě. "Nemusíš mluvit, jestli nechceš, nebo nemůžeš… můžu říkat písmena a ty mě zastavíš. Nebo, nechceš abych to věděl?" zarazí se najednou. Nechce být moc vlezlý.
"Natsumi." Hlesne tiše chlapec před ním a v následující chvíli na něj skočí největší z kolií a svalí ho na zem. Chlapec se začne smát a Nick cítí, že je na správné cestě k získání opravdového kamaráda. Neví proč, ale má prostě takové tušení. Ve třídě se s nikým moc nebaví. Nemá si s ostatními co říct a navíc mu tam všichni připadají, no prostě takový divní, nudní, nebo kdoví jak je popsat. Tenhle kluk je jiný.
"Já jsem Nick. Rád jsem tě poznal." Natáhne k němu ruku s úsměvem a počká si dokud se jí chlapec, i když trochu nejistě, nechytí aby ho vytáhl na nohy. "Zrovna tu venčím psy jedné staré paní. Nechceš se přidat?" pohlédne do žlutohnědých očí, které se v mžiku rozzáří nadšením. Chlapec přikývne a Nick si všimne, že je dokonce ještě o kousek menší než on.
"Kolik ti je?" zeptá se po chvíli co spolu hází klacky mezi stromy a pak se o ně se smíchem rvou s koliemi.
"Bude mi sedmnáct." Odpoví mu a klidně čímž potvrdí jeho odhad.
Celé odpoledne si hrají se psy, prochází se s nimi a vůbec se baví jakkoli je to zrovna napadne. Natsumi je pořád plný energie a napříč tomu že za celé odpoledne prohodili jen pár slov měl stále nějaké nápady co dělat. Od házení větví co nejdál, přes zavěšování s hlavou vzhůru nohama na větve, přičemž soutěžili kdo z nich se udrží dýl až po závody se psy.
"Budu už muset jít. Paní Takamichi už bude nervózní." Podívá se Nick na mobil kolik je hodin aniž by ho ten fakt nějak potěšil. Všimne si, že se chlapec zase dívá někam bokem s podivným trochu prázdným výrazem, jako když ho sledoval poprvé. "Mě se to taky nelíbí. Radši bych byl tady a hrál s tebou třeba na schovku, ale vážně už musím." Přizná a připne kolie zpátky na vodítka. Tatsuya bude asi zase naštvaný, kde byl celý den. A pokud bude mít ještě tu blbou náladu po těžké práci, tak se má opravdu na co těšit. Zůstane stát na místě a mlčky hledět na hnědobílou kolii, která si zrovna olizuje kožich.
"Nechceš mě doprovodit?" zeptá se, aby chlapci vedle sebe trochu zlepšil náladu. Moc se mu nechce nechávat ho tu samotného. Kam teď vlastně půjde, když utekl z ústavu? A hledají ho ještě ti lidé?
"Jasně." Usměje se Natsumi a Nick mu podá vodítko s jednou z kolií.
Velice pomalu začne padat soumrak. Světla na ulicích se postupně rozsvěcují jedno za druhým a vrhají tak dlouhé, zatím matné stíny na věci kolem nich. Oba chlapci jdou mlčky, ale atmosféra není divná ani napjatá. Je prostě klidná. Nick se zadívá na svého společníka. Vypadá nervózně. Nebo se mu to možná jen zdá.
"Kam teď půjdeš?" zeptá se ještě než zahnou ulicí k domku paní Takamichi.
"Nevím. Někam kde je světlo."
"Bojíš se tmy?" zeptá se Nick trochu překvapeně.
"Jen někdy." Odpoví mu chlapec, aniž by se na něj podíval. Je tak lehké v něm číst. Pokaždé když je smutný, nebo nervózní tak se vyhýbá očnímu kontaktu. Ne že by se jinak díval do očí často, ale v těchto situacích se nepodívá do očí nikdy a když ano, tak to v nich naprosto zřetelně každý vyčte.
Nick zastaví a chvilku zaváhá, jestli je dobrý nápad se zeptat. Přesto to nakonec riskne.
"Proč jsi utekl?"
"Musel jsem… přijít na jiné myšlenky." Hlesne chlapec trochu nepřítomně a ztuhle zůstane hledět před sebe. "Zavoláš je že? Pošleš mě zpátky." řekne po chvíli s prázdným výrazem.
"Ne. Neudělám to, pokud to nechceš." Zapře Nick tu milnou domněnku a otočí k sobě chlapce čelem.
"Jen se trochu bojím co tu budeš dělat sám v noci. Možná by ses měl vrátit. Já tě k tomu nenutím, ale u sebe tě nechat nemůžu a venku taky zůstat nemůžeš." Snaží se mu Nick domluvit.
"Já se tam nechci vrátit." Sklopí zlatavé oči svůj pohled k zemi.
"Tak dobře. Když nechceš tak tam nepůjdeš."
"Vážně mě nebudeš chtít nutit?" vzhlédne k němu Natsumi překvapeně.
"Ovšem že ne." Usměje se na něj Nick přátelsky a zadívá se zamyšleně bokem do ulice.
"Ale v tom případě musíme něco vymyslet. Nemůžeš spát venku a já u sebe nemám peníze na žádný hotel ani penzion." Přemýšlí Nick nahlas v naději, že mu třeba chlapec pomůže najít nějaké řešení, ale ani ten evidentně neví co s tím. Navíc se tváří jako boží umučení. Asi má pocit, že dělá problémy a nelíbí se mu to. Opravdu není těžké poznat na co myslí. Nick se sám pro sebe v duchu pousměje jak mu rozumí. Konečně někdo komu umí všechno vyčíst z očí.
"Měli bysme odvést ty psy. Říkal jsi, že ta paní už bude nervózní." Odbočí Natsumi od tématu, ale celkem trefně. Nick přikývne a konečně zabočí za roh do ulice s malinkými předzahrádkami, které jsou teď zaplněné jarními kytkami matně osvícenými pouliční lampou. Šero už se stačilo změnit na houstnoucí večerní tmu i když ještě není tak pozdě. Ještě není ani osm.
Oba chlapci vejdou po kachličkách ke dveřím a krátce zazvoní. Chvíli to trvá než se stařenka o berličce dostane až ke dveřím, aby jim odemkla.
"Dobrý den. Tak jsme zpátky." Usměje se na ni Nick s trochu omluvným nádechem.
"Dobrý večer. Už jsem si říkala, jestli se něco nestalo." Usměje se babička ulehčeně a nechá oba projít dovnitř. "A ty jsi kdo chlapče?" zeptá se Natsumiho se zvědavým pohledem.
"To je můj kamarád." Odpoví za něj Nick, když vidí, že Natsumi zase přestal mluvit. "Jmenuje se Natsumi. Dneska mi pomáhal." Dodá a odepne kolie z vodítek. Vtom ho něco napadne. Zrovna když stařenka donese obálku s penězi, kterou se pokaždé snaží odmítnout, ale ona mu ji většinou stejně vnutí.
"Mohl bych vás o něco poprosit?" zeptá se Nick a předstírá že peníze nevidí. Dělá to rád, nechce, aby mu za to platila. Zvlášť teď už žádné peníze nepotřebuje, protože Tatsuya mu koupí podle všeho všechno co potřebuje.
"Povídej." Pobídne ho babička a Nick zachytí Natsumiho tázavý pohled.
"Víte, že nechci, abyste mi za to platila, ale můj kamarád by potřeboval nocleh. Neměla byste volný pokoj? Alespoň přes noc." V duchu prosí nebesa aby to vyšlo, protože jiný nápad už nemá.
"Mám volný pokoj po dceři. Když bude hodný tak ho tu klidně nechám." Souhlasí stařenka s pobaveným úsměvem a Nick si oddechne, že to vyšlo.
"Nemyslím si, že byste s ním měla problémy. Je tichý a bude vám pomáhat, že Natsumi?" pobídne ho Nick očima, aby taky něco řekl.
"Ano jistě. Ani nebudete vědět, že tu jsem. A kdybyste chtěla s něčím pomoct, určitě se budu snažit." Přikývne Natsumi i když je na něm vidět, že je z nového prostředí trochu nervózní. Stařenka se s nimi rozloučí a odejde nachystat Natsumi pokoj.
"Je moc hodná. Bude ti tu s ní fajn. Já přijdu po škole a půjdeme zase ven se psy." Řekne mu a chlapec přikývne.
"Díky."
"Nemáš zač. Už musím jít. Zatím se měj." Usměje se na něj povzbudivě a odejde. Je trochu nervózní jak mu tam s ní bude, ale věří tomu, že všechno bude v pořádku. Už se nemůže dočkat až zítra po škole zase vyrazí do parku. Mít kamaráda jako je on je vážně skvělý pocit. Dokonce se teď celkem těší i domů. I když má strach z Tatsuyovi reakce na tak pozdní příchod. Možná ho bude zase obviňovat, že byl bůhvíkde fetovat s pochybnými kamarády, které už nechce ani vidět. Beztak jediné co ho s nimi spojovalo, byly ty drogy a těch už se zbavil. Snad napořád. Dobrá nálada ho trochu přejde čím víc se blíží k hotelu, až nakonec vůbec nemá chuť vejít dovnitř. Má strach, že je na něj Tatsuya naštvaný. Jenže venku už začíná být pěkná zima a on má jen tenkou mikinu, takže se nakonec přece jen donutí jít dovnitř…

* * *
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ni-chan Ni-chan | Web | 30. ledna 2009 v 22:10 | Reagovat

Chňaaaaaaaaa *zamilovaná* Natsu-chaaaaaaan je tak sladkej já ho milujuuuuuuuu *rozplívá se*  takovej ňuňací typ jako plyšáček chňaaaaaaaaa

,ale jinak Kira-chaaan nádhernej dílek pejsánci jsou fajn, snad se Tatsuya nebude moc zlobit chiiiiii *culí se*

2 akyra akyra | 30. ledna 2009 v 22:59 | Reagovat

šikovné tak pěkné,Tatsuya byse neměl zlobit souhlasím aprosím tě nemůžeš ty dva dát nějak dohromady? krásně by si lezli na nervy*kouká zasněně*

3 Kira-chan Kira-chan | 30. ledna 2009 v 23:07 | Reagovat

zlobit? no uvidíte... můžu vám prozradit že tou dobou bude mít myšlenky ještě trošku jiné, než by vás teď možná napadlo ;) jinak, koho dám s kým se už v brzké době dozvíte. Vlastně hned v dalším pokráču si už budete moct udělat slušný logický obrázek kdo s kým ;) ale víc neřeknu.

4 Hiroko von Rabersdorf Hiroko von Rabersdorf | 30. ledna 2009 v 23:20 | Reagovat

Já mám takovej divnej pocit, že jakmileNiky otevře dveře narazí na souložícího Tatsuyu...,ale snad se mýlím, protože Hiroko by byla pro pár Shiro/Natsu *culí se*

Btwwwww nešlo by ten dílek dát ještě dneska, prosííím, já nevím jak se dostanu na net mám spoustu věcí do školy a tak vůbec... *štěněčí kukadla*

5 Wierka Wierka | 31. ledna 2009 v 11:50 | Reagovat

juu nekdo nový...  dozvíme? no nevim jestli se mam bat... ale trochu docela sa tesim..

6 Elo-chan Elo-chan | 1. února 2009 v 11:10 | Reagovat

ummm~ proč mám stejně ošklivej pocit jako hiro-chan? nelíbí se mi, nelíbí~~~ nick ž si na tatsuyu přeci zvykl a vůbec~ *dupe tlapkou do země, přitom se ale tváří jako umučení* no, to ale nemění na faktu nic z toho, jak je natsu-chan nyaaaaaaaaa~~~! *přidala se k všeobecnýmu zbožňování*

7 Kira-chan Kira-chan | 1. února 2009 v 12:57 | Reagovat

XDDD *došli slova*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama