Kapitola XVI.

20. července 2009 v 23:49 | Kira-chan |  Mlha
další část je tady, komentovat ji nebudu, ale plánuju, že je pozvolna dám nějak dohromady... nevím jak ani za jak dlouho, ale už to mám v plánu XD


Eiliena začnou probírat lehké doteky něčích rukou ve vlasech. Zmateně se zahledí na chlapce nad sebou. Ten sebou okamžitě polekaně trhne a odskočí od něj. Eilien po něm hodí podezíravým odtažitým pohledem. Co to mělo znamenat? Co na něj zase zkouší? Černovlásek si na zemi povzdechne a beze slova vstane a odejde z pokoje. Eilien se na posteli posadí a zmateně ho sleduje dokud za sebou nepráskne dveřmi. Vůbec ho nechápe. Co si myslel, že dělá?
Než si stačí odpovědět, rozrazí Erick znovu dveře do pokoje s hodně naštvaným pohledem upřeným přímo na něj. Eilien mu pohled bez potíží vrátí i s úroky.
"Tak naposled. Co proti mně máš?" vyjede na něj Erick neústupně. Nemá zájem mu na tohle odpovídat.
"Nic." Odsekne podrážděně a vstane. "Au!" podsmekne se mu vzápětí noha a bolest z vyvrtlého kotníku mu vytřelí snad až do hlavy. Erick ho bez váhání zachytne a hrubě ho shodí zpátky na postel.
"Co si myslíš, že děláš?!" vyštěkne na něj.
"Odcházím, co asi?" opáčí hned Eilien pevně.
"Ani bych neřekl. Teď lež a já ti tu nohu něčím převážu." Strčí ho Erick hlouběji do přikrývek a rozloží na posteli obvazy, které přinesl. Vypadá hodně vytočený.
"Není třeba." Odsekne Eilien schopný přežít jakoukoli bolest jen ne tu, kterou mu způsobuje Erickova přítomnost.
"Sklapni! Mám tě tak akorát po krk! Prostě tady budeš ležet a čekat, dokud ti to neobvážu a neřeknu, že už můžeš jít, jasný?!" rozkřikne se na něj Erick naštvaně. Eilien párkrát krátce zamrká zmatený a úplně odzbrojený tónem jeho hlasu. Chvíli trvá než se vzpamatuje z počátečního šoku. Poslušně zůstane ležet na posteli a pohled odvrátí na opačnou stranu od Ericka. Radši se bude dívat do zdi, než do jeho rozčíleného obličeje. Černovlásek mu mezitím začne opatrně převazovat nohu.
"Teď to bude bolet." Oznámí mu chladně a Eilien vykřikne pod náhlou bolestí. Začne sebou cukat a pokusí se svou nohu z jeho rukou uvolnit.
"Pusť! Přestaň! To bolí!" začne naříkat, ale bez úspěchu. Erick je neoblomný a drží pevně. Nejen to. Podle příšerné bolesti se snaží kotník zatlačit zpět na své místo.
"Nech toho! Dost! Prosím!" škube sebou Eilien na posteli neschopný se z jeho sevření dostat. Ruce zaryje hluboko do prostěradla a skousne si ret. V noze mu vytřelí příšerná bolest, která však začne pomalu utichat. Přesto neotevře oči, ani nepovolí napjaté svaly. Erick naposledy utáhne obvaz a pustí ho. Elf se skrčí na posteli do klubíčka a nejradši by se neviděl. Nestává se zrovna často, že by se zranil a už vůbec nikdy, že by potřeboval pomoc od člověka. Přesto by tomu v jeho světě asi nebylo jinak. Bolelo by to stejně. Jen by u toho nebyl Erick.
"Teď v klidu lež. Jestli se pokusíš zdrhnout tak si mě nepřej." zazní nad ním jeho výhružný hlas. Chlapec přikývne aniž by se na něj podíval a zůstane k němu otočený zády. Chvíli takhle leží v tíživém tichu, než se Erick nezvedne a neodejde. Eilien za ním zůstane hledět s rozpolcenými pocity. Nerozumí mu. Opravdu vypadá, že se o něj chce postarat, ale to přece nezapadá do jeho domněnky. Snaží se snad v Eilienovi probudit pocit důvěry, aby ho pak mohl ještě víc zranit? Musí přece vědět, že nemůžou být spolu. Takže nějaký opravdový něžný cit v tom být nemůže. Takže jediné co z toho lze vyvodit je, že ho chce pobláznit, aby mu mohl ubližovat. Proč? Nedává to smysl…
Světlovlásek zůstane po zbytek dne ležet v posteli a sledovat slunce za oknem. Společnost mu přitom dělají jen víly. Konečně odpoledne někdo vejde do pokoje. Hned pozná Ericka a otočí se po něm nečitelným pohledem. Spolu s černovláskem však přijde i Melissa a samozřejmě se spolu drží za ruce. A Erick se na ni usmívá. Okamžitě pocítí vlnu vzteku a zároveň zoufalství nad svou bezmocí. Tak tohle JE naschvál a jaký! Trochu pochyboval po tom včerejšku, ale teď je to jasné. Chce mu takhle ubližovat. A asi se tím celkem dost vyžívá když je ochotný zajít až takhle daleko. Eilien nemá nejmenší problém přiznat si, že žárlí.
Oči obou chlapců se střetnou se stejnou odtažitostí a nepřátelstvím. Děvče zůstane stát u dveří a teprve po chvilce si všimne elfovi přítomnosti.
"Ahoj Eiliene. Je ti už líp? Slyšela jsem od Erika, že jsi se zranil…" přistoupí k němu s milým úsměvem. Jede v tom snad taky? Spikli se proti němu? Nepochybně… má pocit, jako by všichni byli proti němu. Je to děsné. Neví jak se má tvářit.
"Nic to není. Brzo budu moct pracovat jako předtím." Řekne věcně a doufá, že už jsou ti dva zase na odchodu. Když už tady má zůstat, tak aspoň sám.
"Vážně nevypadáš dobře. Asi to bolí že?" řekne děvče starostlivě a elf má co dělat, ani po ní něčím nehodil.
"Jo. Dost." Odsekne stroze.
"Už půjdeme." Vezme ji Erick za ruku a hodí po Eilienovi chladným pohledem. Ve dveřích se ještě otočí a s notnou odtažitostí dodá, že bude dneska u Melissi přespávat a že nemá nikam chodit.
Jen co za nimi klapnou dveře přitiskne se elf zlomeně k polštáři. Nikdy nebyl vztahovačný ani zaujatý ani nepociťoval nic z toho, co se teď na něj valí jako lavina pod kterou může sotva dýchat. Nikdy nebyl zamilovaný a pokud tohle má být láska pak moc dobře chápe proč se říká, že bolí. Neměl se zamilovat… nikdy… není v tom pranic pěkného. Vůbec nic…

* * * * * * *

Erick zůstane přes noc u Melissi. Být v jedné místnosti s Eilienem je skoro jako za trest. Proč pořád odmítá pochopit, že mu chce pomoct? Co proti němu má? Co mu Erick udělal tak hrozného? Myšlenky na Eiliena mu nedají spát a tak se nakonec Melisse omluví a vrátí se zpátky. Vypadala, že ji to mrzí, ale jinak to prostě nešlo.
Sotva vejde do lesa, začne si na cestu svítit mobilem. Dneska je hodně zataženo, možná bude pršet. Mlha je řídká, ale vysoká a tak si radši pospíší. Už je za půlkou když mlha náhle prudce zhoustne. Vrátit se zpátky je stejně nesmyslné jako jít dopředu, ale zůstat na jednom místě je šílenství. Rozběhne se dopředu a snaží se dávat pozor na každý stín, který se v mlze mihne kolem něj. Vlhkost a chlad se mu zaříznou pod kůži a jen doufá, že běží správně. Někde tady by už měl být jeho dům. Ale proč ho ještě nikde nevidí?
"Sakra… kdyby tu byl Eilien určitě by věděl kudy jít." Zašeptá naštvaně a rozhlédne se na všechny strany. Připadá mu jako by tu nebyl jeden stín, ale hned tři. V duchu si už opravdu silně přeje, aby tu byl elf s ním.
"Ericku…? Kde to…" ozve se vedle něj známí hlas a chlapec se ho vzápětí chytí pevně za ruku, aby neupadl.
"Eiliene? Říkal jsem ti ať zůstaneš doma, vždyť nemůžeš ani chodit." Vytkne mu okamžitě, ale je rád že je tady.
"Já za to nemůžu. Nevím jak jsi to udělal, ale najednou jsi mě sem přemístil." Brání se elf s nevinným pohledem.
"Tak dobře. Pojď ke mně." Vyzvedne si ho do náručí, což se samozřejmě neobejde bez chlapcova remcání, ale na to už byl připravený. Eilien ostražitým pohledem přeletí okolí.
"Zatraceně, tudy." Zamračí se na přibližující se stíny a rychle mávne rukou někam dopředu. Erick se tam poslušně rozuteče a přitiskne ho k sobě, aby mu nespadl.
"Neměl jsi být u Melissi?" téměř na sobě cítí zelenomodrý pohled.
"Myslíš, že bych mohl klidně spát, když nevím co s tebou je?" opáčí Erick naštvaně a nechá se dál v tichu vést.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 DenisQa DenisQa | Web | 20. července 2009 v 23:52 | Reagovat

Achojky umě je bleskovka,jestli chceš tak se můžeš zapojit ;)
jestli ovšem nechceš nemusíš ;)..Tady je adresa ;)

http://deniska4ever.blog.cz/0907/0-1-bleskajda

A promin za reklamu ;)..Páááá

2 Ni-chan Ni-chan | Web | 21. července 2009 v 7:34 | Reagovat

nádherný díl jen mu bylo lítí jak mu spravoval ten kotník, chudáček, a že bychom se pomalu dostávali k nějakému sblížení?? *culí se* chjaaa já jsem tak napnutá *povzdych* už se moc těším na pokráčko ;-)

3 kuraiko-san kuraiko-san | Web | 21. července 2009 v 13:38 | Reagovat

jo jo plně souhlasím mocinky krásnej dílek prosím, prosím smutně koukám dej už je trochu víc dohromady jinak se snad zblázním jak kolem sebe pořád jenom kroužej to je fakt o nervy ale já o ně při týhle povídce ráda přijdu už se těšim na pokráčko

4 Akyra Akyra | Web | 21. července 2009 v 15:13 | Reagovat

To je nádherný dílek tak se mi zdá že erick má moc spjatou s Eilienuvou a eilein je jeho strážný duch je to super:)

5 Wierka Wierka | 21. července 2009 v 20:14 | Reagovat

chudáček Elien se tak tápí... ale ten konec už vipadal nadějně.. :oD tý jo a co to má Erick za "schopnosti"   už je sbliž... :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama